Miller si asi splnil sen natočit zrovna tohle, jinak si moc neumím vysvětlit, proč jej zaujala právě tato látka, která má sice relativně originální premisu o Džinovi v moderním světě, ale je rozředěna podivně strukturovaným příběhem, tvořeným dvěma odlišnými polovinami a banálními historkami, které Džin vypráví titulní hrdince. Přičemž jak pro příběh, tak pro jednotlivé historky platí, že neobsahují žádnou pointu, katarzi, analogii k čemukoliv, poučení na závěr, prostě nic, co by ospravedlnilo veškerý předchozí děj a dalo mu nějaký "vyšší" smysl (což je trochu paradoxní, protože zrovna o tomto obě postavy ve filmu diskutují). Daná vyprávění (Džinovy historky i rámující příběhová linka) prostě začnou, plynou a plynou a pak skončí. Což by až tak nevadilo, problémem je, že samy o sobě prostě nejsou příliš zajímavé, výstřední, podivné, zábavné, whatever, kvůli čemu by stály za víc, než za lehce znuděné pokrčení rameny.
Miller si jako tradičně pohlídal audiovizuální stránku, výprava a kostýmy jsou v Džinových historkách opravdu opulentní (nicméně film jako takový není v uvedených místech zdaleka tak epicky rozmáchlý, jak možná napovídal trailer), Holkenborg, alias Junkie XL, svým OST pomáhá budovat atmosféru a dvojice Swinton a Elba si odehraje svůj standard, ale po parádním Fury Road byla očekávání přece jen malinko někde jinde. Pokud bude připravovaná Furiosa pecka, tak tohle drobné klopýtnutí bude za mně prominuto:-).
