Trailer tak trochu klamal tělem, když divákům sliboval pestrý a poměrně divoký žánrový mix, ve kterém se najde prostor pro feel-good komedii, politický thriller, legal drama, true story biopic, historické "studenoválečné" špionážní retro, rodinnou vztahovku i pro disco, pixel art, nebo tuny herních easter eggů, protože film je z podstatné části především korporátní lomeno politický thriller, ve kterém hrají primární roli obchodní vyjednávání, smluvní vztahy, licenční podmínky a produktové definice a v sekundárním plánu pak praktické ukázky korupce státní správy, vládní paranoia, perzekuce/represe obyvatel ze strany státního aparátu a celkový pohled na život obyčejných lidí v totalitní společnosti.
To ovšem není nikterak na závadu, protože hned v úvodu filmu (v podstatě už od vtipných úvodních titulků skrze obrazovku klasického Macintoshe - produkující Apple se zde nezapře:-)) nasadí tvůrci parádní tempo a zásobují diváka vydatnou dávkou dialogových přestřelek, vtipných hlášek, hravých audiovizuálních vsuvek v podobě dobové "kostičkové" (v dnešní době by se jistě řeklo pixel artové) herní grafiky, zábavných referencí na herní průmysl a konkrétní hry (CES, Go, Nintendo, Mario, Zelda, Game Boy, Sega a pochopitelně Tetris jako takový) a příjemné feel-good atmosféry, přičemž v první hektické půlhodině děje se stane tolik událostí, jako v leckterém jiném filmu za celou dobu stopáže.
Na první pohled jistě zaujmou především do děje vnořené pixel artové sekvence, které průběžně docela nápaditým způsobem shrnují aktuální dění ve filmu, až už jde o cestování po světě, které je ilustrováno ikonou letadla, pohybující se po mapě světa (připomínající sérii o nejmenovaném archeologovi:-)), klasické místopisné záběry a textové popisky, uvozující aktuální čas a místo děje, nebo doprovodné vysvětlující/glosující grafické ikony (třeba pro zdůraznění zásadního rozdílu mezi počítačem a konzolí, nebo vlastněním a nevlastněním licence:-)). Vrcholem tohoto odlehčeného přístupu je pak v traileru prozrazené stylové přepnutí celého obrazu z reálných záběrů do pixel artové grafiky, což je vynikající nápad, jehož potenciál ovšem nebyl zcela naplněn. Po zhlédnutí traileru jsem se těšil, jak si s tímto audiovizuálním prvkem tvůrci ve filmu vyhrají. K mému zklamání se tak nestalo, protože v celém filmu žádná jiná podobná hříčka již bohužel není a prezentovanou scénou automobilové honičky tvůrci v traileru ukázali doslova vše, co měli v ruce.
Film disponuje parádní dobovou atmosférou, přičemž iluze tehdejší doby s pomocí výpravy, kostýmů, lokací, vozového parku a použité (ne)původní hudby (OST nepřekvapivě obsahuje jeden nestárnoucí soudobý hit za druhým a příslušné scény díky nim fungují nepřekvapivě skvěle) je téměř dokonalá. Po herecké stránce táhne celý film svým výkonem strmě nahoru především Egerton v hlavní roli podnikavého lovce talentů licencí, za zmínku ovšem stojí taktéž Jones představující zpočátku obchodního partnera a později konkurenta a Yefremov jakožto proslulý autor "kostičkového" herního zázraku osobně. Zbytek obsazení pak předvádí slušný standard, ale ničím výraznějším se do povědomí nezapíše.
Nicméně výborná forma bohužel tvůrcům nevydrží až do konce a na povrch postupem času začnou vyplouvat jisté nedostatky. V úvodu filmu nastolené obdivuhodné tempo nedokážou tvůrci udržet po celou dobu děje a někdy v polovině filmu je tak docela patrný pokles kadence scén, přičemž výrazného zlepšení v tomto směru se divák dočká až v samotném závěru, ve kterém se tvůrci pokusí dodat filmu znovu na dramatičnosti (jak jinak než překotným útěkem a následnou automobilovou honičkou, zpestřenou zmíněným pixel artem). Nepříliš pozitivní zprávy tím bohužel nekončí. Vlastní struktura děje je od začátku až do konce stále stejná (poměrně komplikovaná licenční politika, obchodní vyjednávání a "kličkování" hlavní postavy mezi státním aparátem, vlastníky licence a konkurenčními subjekty), což by nevadilo, ovšem po určité době upadne děj tak trochu do stereotypu, což už vadí. Nepomáhá tomu ani fakt, že prvotní nálož audiovizuálních perliček (pixel artové vsuvky, herní easter eggy, slovní/obrazový humor) v pozdější části filmu do jisté míry ustupuje do pozadí a o slovo se přihlásí až na úplném konci. Zkrácení stopáže by tak filmu rozhodně prospělo.
V celkovém součtu se přes uvedené výtky jedná o povedenou retro biopic záležitost s příjemným bonusem navíc v podobě určitého edukačního prvku stran herní historie a dění za železnou oponou a to nejen pro fanoušky Tetrisu (který paradoxně ve filmu až tak podstatnou roli nehraje a na jeho místě by mohlo být ve středu zájmu všech zúčastněných stran cokoliv jiného). Po pár let starém filmově-hudebním Rocketmanovi si Egerton tímto filmově-herním kusem připisuje další vydařený příspěvek do své, čím dál tím více zajímavější, filmografie. První zástupce z letošních popkulturních "produktových" biopiců (vedle herního Tetrisu ještě sportovně-obuvní Air a mobilně-telefonní Blackberry) dopadl skvěle, tak snad podobně šťastnou trefu předvede i filmově-produktová konkurence příště a přespříště:-).
