Moritz s Dieselem se chytili do stejné pasti jako komiksovky a daří se jim proti tomu bojovat stejně úspěšně, tj. prakticky vůbec. Jednak je ve filmu (naprosto zbytečně) tolik postav, že přes stále narůstající stopáž už není čas na nic moc jiného než v lepším případě na jednu dedikovanou scénu a v tom horším na pouhé postávání před kamerou s občasným zamáváním tamtéž ve stylu "haló, já jsem (stále) tady". A jednak případná smrt některé z postav nestojí za moc více než nezúčastněné pokrčení rameny, protože si člověk nemůže být nikdy jistý, zda to tentokrát tvůrci myslí opravdu vážně, nebo se o nějaký ten díl později zase ukáže, že "ono to vlastně bylo trošku jinak" (fakt bych se vůbec nedivil, kdyby příště vytáhli z hrobu i tu Pataky a jak to nakonec plánují uhrát s Walkerem se raději ani neodvažuji hádat).
Diesela hrajícího pořád dokola to samé neřeším, ten už jiný nikdy nebude, stejně tak "komické" duo Ludacris a Gibson, Emmanuel, jejíž jediným přínosem do série je v každém díle jiný účes, nebo zbytek party (Rodriguez, Brewster a Kang), která byla odsunuta na vedlejší kolej už kdoví kolik dílů zpátky, ale nepříjemně mě překvapil Momoa, jehož cirkusový trapnohumor na mě po většinu filmu absolutně nefungoval (asi už jsem spadl do kolonky #2old4thisshit:-)). Ostatní dopadli jako obvykle. Cena je totálně nevyužitý (velká škoda), totéž Statham (ještě větší škoda), totéž Theron (ta je očividně "šetřena" do jedenáctky pro obvyklou badguy/goodguy otočku), totéž Larson (ukázkově zbytečná postava), snad jen Ritchson tady dostal více prostoru (a využil jej). Kohokoliv dalšího nemá cenu vůbec řešit.
Proč Momoa čekal se svou pomstou celou dekádu, než se konečně rozhoupal k věci, nestojí Leterrierovi ani za minutový dialog (přitom by stačila krátká zmínka o kómatu/vězení/whatever) a o to více směšněji působí jeho neustálý pláč nad tím, jak mu Diesel a Johnson před lety zkazili život. Pravidelná dávka emocí stran rodiny je tradičně přítomna v množství větším než velkém, což s každým dalším dílem funguje méně a méně. Film má rovněž problém s dramaturgií (po úvodní akci s bombou jde tempo dost dolů a patřičnou rychlost děj znovu nabere až v úplném závěru s finální akcí, mezi tím je jen pár průměrných bitek a spousta dialogové vaty). Ještěže samotná akce tentokrát nepůsobí až tak moc odbytě a znuděně jako posledně, nicméně do kvalitativní úrovně nejlepších dílů série má stále ještě hodně daleko.
Místy jsem se solidně bavil (dostaveníčko u Stathama, Cena provádí čistku v baráku, úvodní a finální akce, stanovující nový level absurdity:-)), místy jsem se značně nudil (nepřekvapivě všechny kecy o rodině, Cena na babysitting tripu, ale bohužel i většina scén, ve kterých si Momoa hraje na piráta z Karibiku) a místy jsem jen nechápavě kroutil hlavou (totálně wtf scéna s půjčováním peněz, bizarní pokec s mrtvolami, Gadot vykukující z ponorky, laciný cliffhanger na konci). To první byl dříve standard, to druhé výjimka a to třetí hypotetická možnost. Což už dva díly po sobě neplatí.
