Five Nights At Freddy´s

Cageův pár let starý neoficiální rip off Willy's Wonderland nedopadl úplně dobře, takže šance na reparát tady je a ještě k tomu podpořená licencí. Nicméně na nějakou extra žánrovou pecku to z traileru moc nevypadá. Na druhou stranu na vyložený průser taky ne, což je u videoherních adaptací vždy velká sláva:-). Fanoušci hry asi budou nadšení, zbytek publika (jako já) podle všeho dostane neurážející béčko na zaplácnutí jednoho víkendového večera. 

Kandahar 4/10

Další standardní (tj. levná a nenáročná) butlerovka v řadě, bohužel tentokrát z toho méně povedeného ranku. Waugh a Butler tady pracují s podobnou premisou jako nedávno Ritchie a Gyllenhaal v Covenantovi - nesourodá dvojice vojáka a místního překladatele na útěku před hordou fanatických nepřátel v nehostinném prostředí, během nějž si k sobě obě postavy profesně i lidsky hledají cestu - ovšem s rozdílným výsledkem a to jak po stránce děje (nejde tak znovu o to samé jen v lacinějším provedení), tak i celkové kvality (nikoliv v dobrém slova smyslu).

Na Butlera je tradičně spoleh a ve filmu odvádí svůj herecký standard, Negahban v roli jeho parťáka je mu více než důstojným spoluhráčem (i díky tomu, že má v ději mnohem zajímavější a vděčnější postavu), kamera sem tam předvede líbivý záběr na nějakou atraktivní lokaci a soupeření více zájmových skupin při pronásledování titulní dvojice působil na papíře jako dobrý způsob, jak dodat filmu dodatečné napětí. Tím ovšem výčet pozitiv končí. 

Tvůrci totiž měli, kdoví proč, poněkud vyšší ambice než jen dodat divákům přímočaré žánrové béčko. Nejenže akce nestojí za nic a napětí se nekoná, děj je jedno velké klišé včetně finální deus ex machina záchrany shůry, tklivá hudba ve vybraných scénách je na hraně parodie a rozšířit příběhový záběr i na rodinné pozadí a motivy vedlejších postav je teoreticky zajímavý nápad, ale v praxi jen odvádí pozornost a narušuje tempo, ale dokonce je tady vidět snaha o nějaký politicko-společenský komentář. Bohužel není moc jasné, co by mělo být předmětem sdělení, ale ať už je to ve výsledku cokoliv, nestojí to za divákovu pozornost. Stejně tak jako samotný film. 

BlackBerry 6/10

Letošní nadílka produktových biopiců po Tetrisu a Airu pokračuje dalším příspěvkem, tentokrát došla řeč na mobilně-telefonní ostružinový zázrak, který ve své době nesměl chybět v kapse nebo na stole žádného kravaťáka ve všech korporátech po světě. A je to zajímavá a vcelku zábavná podívaná, kterou kazí jen zbytečně přehnaná snaha o dokumentárnost (konstantně roztřesená kamera a zběsilé přeostřování/zoomování záběrů z postavy na postavu se tady používá ve větší než velké míře a spíše ruší než pomáhá divácké imerzi). 

Velké plus tvůrcům za to, že tenhle american (tedy vlastně canadian:-)) dream o cestě na vrchol zbaběle neutnuli v době největší slávy firmy a nejen, že dotáhli příběh až do hořkého konce, ale postavili se mu čelem (tj. představuje významnou část stopáže). Sledovat ten šok po nástupu jablka (a následně i robota), marné snahy na to jakkoliv reagovat a postupnou sebereflexi, že firmě ujel vlak a její business v podstatě skončil, je z dnešního pohledu vtipné i smutné zároveň. Potěšila i tuna referencí na kdeco v zábavním průmyslu od dialogů, přes reklamy a plakáty, až po trička (výčet copyright notice v závěrečných titulcích je opravdu úctyhodný).

Nicméně podobných historek o nerdech z garáže, kteří se navzdory nepřízni osudu nakonec (byť se štěstím) prosadili a nějakou dobu si užívali, aby nakonec jejich pohádkový business skončil tak rychle jako začal, tady už bylo nespočet a tahle ničím výjimečným z řady nevystupuje jak po historicky dějové, tak filmově dramatické stránce. 

Extraction 2 7/10

Poučku "to nejlepší na konec" bohužel Hargrave stále nemá ve slovníku a dramaturgicky jde dvojka ve šlépějích jedničky, tj. největší highlight filmu je opět vynikající "jednozáběrovka" někdy uprostřed děje, přičemž nepsaná pravidla sequelů hovoří jasně, takže tentokrát je to mnohem delší, rozmáchlejší, komplexnější (počtem postav, lokací i techniky) a celkově preciznější než minule (level Raidu nebo Wicka sice stále ještě není na pořadu dne, ale oproti jedničce je Hargrave zase Evansovi a Stahelskimu o něco blíže), zatímco zbytek filmu znovu nestojí moc za řeč jak stran dialogových, tak do jisté míry i ostatních akčních scén (až na konkrétní momenty).

Tak nějak jsem po jedničce předpokládal, že pitvání aktuálního psychologického rozpoložení hlavní postavy máme úspěšně za sebou, trauma ze smrti syna bylo záchranou kluka zdárně vyléčeno a ve dvojce nás čeká jen třeskutá akce, větší měřítko, trocha nenáročného humoru a zase třeskutá akce. A ono kupodivu ne:-). Minule to fungovalo tak akorát, aby hlavní postava nebyla ve filmu jen jednorozměrná figurka a měla nějaký základní příběhový oblouk (vina - nový smysl života - vykoupení). Dvojka tohle schéma kdoví proč znovu opakuje a dokonce ještě prohlubuje, přestože k tématu už nemá co říct. Takový Wick přemítáním o manželce v každém dalším díle stráví zhruba tak minutu.  

Takže kromě povinné a zbytečně zdlouhavé expozice a zhruba půl hodiny non-stop špičkového řemesla na poli akce, choreografie, práce kaskadérů, kamery a střihu, je ve filmu už jen čtvrt hodina místy slušné a místy skvělé akce a nezvykle krátká a komorní finálová bitka a mezi tím opět spousta nezajímavé mnohaminutové dialogové vaty, plná psychologických keců, vysvětlování traumat a utužování vzájemných vztahů (proč proboha?) a na konci pak na férovku otevřená vrata ke trojce (ve které se snad tlachání omezí na minimum a půjde se rovnou na věc).

Celkově je akce lepší ve dvojce (především díky jednozáběrovce), výplňové dialogové scény a vedlejší postavy zase v jedničce (někdo jako Hooda tady citelně chybí), Hemsworth je ve fyzické i herecké formě, navýšený rozpočet je na filmu naštěstí poznat a míra digibordelu nepřesahuje únosnou mez, takže pokroku oproti originálu bylo dosaženo, ale jak jsem psal už v případě jedničky - chtělo by to vyhodit zbytečný psychologický/vztahový balast a soustředit se pouze na pseudo real time akci. Teprve pak z toho může být novodobá žánrová klasika (jako v případě Raidu nebo Wicka).  

The Flash 6/10

Pohrobek předchozího vedení DC dopadl přesně dle očekávání, respektive jak naznačovaly rozporuplné trailery. Komiksová pecka ani náhodou (testovačky zase pro jednou kecaly), ale komiksová blamáž taky ne. Prostě další obyčejná komiksovka v řadě, jakých je za rok nespočet, s několika světlejšími a několika temnějšími momenty. Což platí i stran možností multivesmíru, tj. koho, co a jak ve filmu ukázat, jelikož DC nevyužilo šanci předvést Marvelu "jak se to má dělat" a oba konkurenční pokusy vyšly zhruba nastejno, tj. není to průser, ale zázrak taky ne.

V případě Keatona se naštěstí žádné znesvěcení ze strany tvůrců nekoná a Keaton se tady dočkal relativně uspokojivé a stopáží adekvátní rozlučky se svou postavou, přesto jsem doufal, že se předvede ještě v lepším světle (což jde na vrub čistě scénáře a nikoliv Keatona). To se ovšem bohužel nedá konstatovat o Shannonovi, který je ve filmu v podstatě jen do počtu. Supergirl je, jak se dalo tušit už z trailerů, zredukována na zbytečné deus ex machina vystoupení, což je škoda, protože ve filmu debutující Calle není tak marná, jak jsem se obával. No a pak je tady "faktor Miller", který je v některých scénách vlastně docela fajn, ale v jiných - a není jich zrovna málo - je ve své typické poloze, tj. v lepším případě otravný a v tom horším rovnou nesnesitelný, v obou pak zoufale nevtipný.

Příběhově mít ve filmu Keatona v roli Batmana (geniální tah jak na projekt nalákat další fanoušky) a ukecat Cage jen na (vizuálně obludné) pár sekundové cameo, namísto toho, aby jeho verze Supermana v ději funkčně nahradila jinak nezajímavou Supergirl, když už se tedy vykašlali na Cavilla, je totálně promarněná příležitost (historku o Burtonově nerealizovaném projektu zná snad každý). Úplně stejně jako tomu bylo loni u Marvelu s angažováním Stewarta. 

Rodinná linka je fajn, akce je nic proti ničemu, humor místy funguje, místy moc ne a místy absolutně vůbec (nepřekvapivě v tom má prsty především Miller), přičemž nejvtipnější (a to zdaleka) scéna v celém filmu je "dogfall" pod závěrečnými titulky, což pro tvůrce není moc dobrá vizitka a míra digibordelu je takový současný blockbusterový standard. Co však rozhodně vystupuje z řady je multicameo sekvence v tom multivesmíru, která má tak hrůzostrašnou kvalitu cgi, že to asi musí být nějaký tvůrčí záměr, jinak to snad ani není možné:-). Celkově sice slepá ulička, ale po většinu času poměrně ucházející ulička (hlavně kvůli Keatonovi).

Transformers: Rise Of The Beasts 6/10

Nepřekvapivě je to po sedmé víceméně stále totéž, jen auta a letadla po robo-dinosaurech a robo-rytířích nově doplňují robo-zvířata (už chybějí jen robo-stromy nebo robo-spotřebiče:-)), ve středu dění je zase honba za novým a jak jinak než zase nesmyslným MacGuffinem (na jedno použití) a zase nejde o nic menšího než záchranu celého světa na poslední chvíli hrstkou statečných robotů a lidí, ale to vše je tentokrát doprovázeno jistými "polehčujícími okolnostmi", díky kterým je film někde na půli cesty mezi sympaticky komornějším přístupem Knightova Bumblebeeho a v dnešní době již notně opotřebovaným over the top pojetím Bayových předchozích příspěvků do série.  

Film má sice trochu pomalejší rozjezd a než se divák po krátkém prologu dočká klasických hrátek s roboty (jednoduchý humor, honičky, střelba a výbuchy, nepostradatelný autofetiš s obdivnými pohledy kamery na každý plech v dosahu každých pár minut, atd.), musí "přetrpět" nemálo minut tradiční seznamovačky s lidskými hrdiny a sledování jejich životních osudů před tím, než je šťastná náhoda spojí dohromady s roboty, nicméně stopáž nedosahuje dvou a půl hodin jako je u současných blockbusterů nepěkným zvykem a i díky tomu má film poměrně svižné tempo. 

Další dobrá zpráva je, že obě hlavní postavy jsou, když už ne vysloveně sympatické, tak minimálně bez problémů snesitelné a nová náhrada za Bumblebeeho je překvapivě fajn (nejen proto, že se jeho hlasová interakce neomezuje jen na vysílání z autorádia). Kromě toho tady nejsou lidé (když už ve filmu musejí být) zase jen do počtu, respektive jejich hlavní účel nespočívá pouze v tom, aby se zmateně pletli robotům během bitvy pod nohy, a jejich zapojení do děje dává smysl (na poměry filmu o mimozemských robotech maskujících se za auta). 

Ve stopách Bumblebeeho jdou tvůrci i po stránce humoru, který není tak infantilní jako v případě Baye a trapných chvilek je tak ve filmu jen pár, plus otravná dětská postava naštěstí nemá v ději příliš velký prostor. Finále sice opět skončilo přeplácaným digifestem jako u Baye (cílovka by byla jistě zklamaná kdyby ne:-)), ale jinak je slušně rozmáchlé, nepostrádá fan service momenty (návrat Bumblebeeho na scénu) a není celé utopeno ve tmě, jak je obvykle u blockbusterů dobrým zvykem, aby se ušetřily prachy na cgi. Plus překvapila potitulkovka slibující velké věci (hlavně tím, že něco takového zkoušejí až teď, kdy je značka na ústupu a nikoliv v době její největší slávy)

Heart Of Stone

A já si zrovna říkal, že z oblíbeného podžánru chicks with guns tady už dlouho nic nebylo a je nejvyšší čas zase přijít s nějakým generickým pg-13 akčňákem, nejlépe se špionážní tématikou, sterilním digi audiovizuálem a aktuálně trendy herečkou v hlavní roli, u kterého zapomenu, o čem to vlastně bylo ještě před tím, než skončí závěrečné titulky. A vida, Netflix s Gadot opět zachraňují situaci:-).

Žádný zázrak to podle traileru asi nebude, ale o to tady stejně nikomu nešlo. Plán byl jasný (content filler) a plán byl splněn. Jediná neznámá je, zda se ve filmu na minutu ukáže Reynolds nebo ne:-).

Kraven The Hunter

Tvl, Crowe zase s funny akcentem, už z toho začíná být pomalu zvyk:-). Kolik podobných nevyžádaných "zastávek na cestě", které jsou jedna jako druhá, ještě Sony plánuje, než se konečně vytasí s týmovkou se Spideym, kvůli které všechny tyhle bokovky točí?

Zase nudný origin, zase hlavní záporák, který nikoho nezajímá, zase odbytý audiovizuál a na konci zase významné pomrknutí v potitulkovce jakože "příště už to fakt začne, těšte se", aby se to s El Muerto a Madame Web za rok zase opakovalo. Taylor-Johnson je fajn, ale nějak mě nenapadá jediný důvod, proč by tohle nemělo shořet stejně jako Morbius.

&

No, tohle je o něco lepší než family friendly verze traileru, ale pořád se pohybujeme na poli "vidět (někdy na streamu) a zapomenout" jako u všech ostatních bokovek z SSU. Jak je možné, že bez pomocné ruky Marvelu ty filmy působí tak diletantsky a Sony je s tím podle všeho v pohodě? 

Před těmi pěti lety ten marvelácký přístup "týmovka až po jednotlivých originech" ve srovnání se strategií a výsledky DC u Sony vypadal jako chytrý tah, ale teď - při pohledu na dosavadní marné pokusy Sony se kvalitativně a finančně vyrovnat filmům se Spideym - už to působí fakt jako ztráta času. S takovou, než dojde na bájnou Sinister Six nebo jinou týmovku, si Holland odtočí další trilogii a s rolí sekne:-).   

Spider-Man

Přelomová komiksovka a jak se po premiéře ukázalo i big budget blockbuster (a ideální generátor fontů pro herní konzoli:-)) v jednom, no. Do teď si pamatuju ten wow moment v kině, kdy se Spidey poprvé elegantně zhoupl mezi mrakodrapy a kamera (spolu s diváky) jej efektně následovala. Ve filmech tehdy sice cgi už pár let mocně kralovalo a člověk byl zvyklý na ledacos, ale tohle byl jeden z těch legendárních money shotů z kategorie for the first time, který tady do té doby prostě nebyl (protože bez "realistického" cgi jej dosáhnout v takové kvalitě nešlo) a kvůli kterému se na něj chodilo do kina a který film zcela po zásluze, vedle dalších předností, definitivně zacementoval do novodobé žánrové klasiky a nečekaně obřího hitu. 

Co si tak vybavuju, tak od filmu se díky super populární předloze, pozitivnímu přijetí X-Menů a nemalému rozpočtu čekalo v pokladnách hodně, ale celkové tržby překvapily úplně všechny, tak jako o pár let později třeba dvojka PotC nebo ještě později jednička JW. A úspěch to byl naprosto zasloužený, protože jak ukázal hned o rok později mizerný Hulk a ještě mizernější Daredevil, ke skvělé komiksovce a velkému hitu nestačí jen hvězdný casting, tuna cgi a velký rozpočet, ale je potřeba i nějaká ta kvalita na straně režie a zejména scénáře a v neposlední řadě nějaké to "srdíčko" před i za kamerou. Což Raimiho jednička splnila beze zbytku. Dvojka pak vše (spolu s X2) kvalitativně posunula ještě na vyšší level. Aby následně trojka (spolu s X3), aneb "studená sprcha", zase všeobecné nadšení srazila tvrdě a nekompromisně k zemi:-).

Sympatické obsazení, v té době ještě neokoukaný koncept originu, prvotřídní triky, dojemná love story, geniální main theme, výrazný záporák a žádná potitulkovka, plus do doby inflace komiksovek daleko. Jo, to byly tenkrát časy:-).  

Von Ryan's Express

Ve srovnání s jinými dobrodružnými druhoválečnými klasikami z 60s a 70s stojí Von Ryan imho trochu v pozadí a ne každý si na něj vzpomene hned na první dobrou (úplnou náhodou osobně odzkoušeno - když jsem si zrovna nedávno dával po večerech tematické repete útěku, děl, oddílu deset, špinavců, hrdinů a orlů, na expres jsem trestuhodně úplně zapomněl, přestože jej mám taky v topce oblíbených válečných dobrodružství:-)), taky možná proto, že se až tak často neobjevuje v tv, zatímco někteří nejmenovaní konkurenti se reprízují každou chvíli.

Je taky fakt, že casting není až tak hvězdný (respektive není tady jedna velká hvězda vedle druhé) a film nemá tolik slavných/památných scén (jednou z nich je rozhodně samotný závěr, který studio propálilo už na plakátě), jako je tomu jinde, ale jinak jde o parádní jízdu (v tomhle případě doslova:-)) od začátku do konce se skvělým Sinatrou a silným finále, které by měl každý fanoušek válečného žánru a obzvláště železnice (pro šotouše v podstatě povinnost) dát šanci.

Tahle poctivá "chlapská" záležitost ze starých dobrých (filmových) časů, ve kterých se sice s okatou zadní projekcí i v pomalých dialogových scénách nešetří, ale podobné, z dnešního pohledu roztomilé, "vychytávky" dodávají filmům z dané doby specifické kouzlo, totiž dokáže nejen pobavit, ale sem tam i překvapit osvěžujícím přístupem tvůrců k práci s postavami (například tím, kdo všechno se ne/dožije závěrečných titulků nebo tím, že i hlavní hrdina může dělat chyby).  

Hypnotic 5/10

Tak nebudeme si nic nalhávat, největší "benefit" Rodriguezových produkcí už pěknou řádku let je fakt, že díky jeho osobě dostávají vcelku pravidelně spousty lidí v domovském Austinu a jeho okolí práci (o členech jeho početné rodiny ani nemluvě:-)). Sem tam z toho vznikne stylová pecka typu Alita, sem tam relativně zábavný brak typu Machete a sem tam laciné a nenáročné žánrové béčko na jedno zhlédnutí (v podstatě všechno ostatní). Jako je třeba tohle.

Jasně, audiovizuál nijak zvlášť nenadchne, nejrůznější klišé se tady objevují každou chvíli (trauma po ztrátě potomka prostě nikdy nezklame a parťák, se kterým to nedopadne dobře, je taky taková neselhávající klasika), většina hereckého osazenstva jede na autopilota (což je škoda hlavně v případě Fichtnera) a po příběhové stránce kombinace Scanners a Inception žádné ceny za originalitu (vlastně ani za nic jiného:-)) sbírat nebude, ale příběhově to kupodivu dává nějaký smysl a děj se s postupujícím časem nerozpadne, jak jsem se původně obával (plus i na nějaké ty "překvapivé zvraty" tady dojde), díky rozumné stopáži má film slušné tempo, nízký rozpočet je sice znát (třeba na trikových scénách "ohýbání reality", kterých je úplné minimum), ale několika trochu rozmáchlejších scén se divák přesto dočká a "nečekaná" potitulkovka docela pobavila, byť neúmyslně (titul "nejsilnějšího/nejmocnějšího hypnotika" je očividně putovní:-)).

Znovu to s největší pravděpodobností už nikdy neuvidím (proč taky?), ale jako jednorázová záležitost to účel (nenudit se a netrpět, místy se dokonce mírně bavit) víceméně splnilo, tj. asi maximum možného bylo dosaženo. 

To Catch A Killer 7/10

Hollywoodský debut na obzvláště těžkém žánrovém poli hutných a stylových krimi a hned takhle dobře odvedená práce:-). Trailer lákal na temnou a napínavou podívanou a zhruba první hodinu filmu se Szifronovi daří držet parádní tempo, výborně budovat tíživou atmosféru, skvěle pracovat s žánrovými pravidly (tajemný a nelítostný útočník, zkušení a odhodlaní vyšetřovatelé, zasahování politiky a byrokracie do případu a časová tíseň vs narůstající počet obětí) a postavami (motivovaný nováček s problematickou minulostí, mentorská figura v podobě služebně staršího kolegy, který je výsostným profesionálem, psychicky labilní zabiják mstící se celému světu za domněle utrpěná příkoří) a odprezentovat divákům hned několik hodně silných scén (ať už si postavy mezi sebou jen povídají, nebo po sobě střílejí). A vůbec nevadí, že se tady celé pátrání redukuje na v podstatě pasivní vyčkávání, kdy a kde zločinec znovu udeří, případně jaká stopa nebo důkaz se vyšetřovatelům připletou do cesty. 

Bohužel sympaticky vysoko nastolená laťka nevydrží Szifronovi až do úplného konce a v druhé polovině filmu (konkrétně po sekvenci s krátkou, ale intenzivní přestřelkou v obchodě) všechny výše uvedené přednosti (tempo, atmosféra, práce s pravidly žánru) malinko ustupují do pozadí ve prospěch solidní, ale jinak ničím pozoruhodné žánrovky. Paradoxně čím více se děj postupem času soustřeďuje na skutečné pátrání s tím, jak se hlavní postavy přibližují k odhalení identity útočníka a následné vzájemné konfrontaci, tím méně zábavný a zajímavý film je, což kulminuje v samotném závěru, ve kterém dojde k představení zabijákova motivu, který nepříjemně překvapí svou fádností/banálností. Naštěstí výborná první polovina filmu a vydařený casting zachraňují mnohé. Woodley a především Mendelsohn (podobný typ rolí mu sedí dokonale) hrají skvěle a stejně tak Ineson dokáže i na malém prostoru zanechat silný dojem (škoda, že se mu patřičné pozornosti dostane až ve finále), takže celkově převládá spokojenost.

Blood & Gold 6/10

Potenciál & promarnění. Nacisti (obzvláště jejich "oblíbená" podskupina s dvěma blesky na klopě), ukryté zlato a partička soupeřících postav, která v průběhu děje řeší zejména to, jak zbohatnout, odklidit z cesty konkurenci (protože na charitu se tady nehraje) a při tom všem nepadnout za vlast, jsou taková příběhová tutovka, pokud chce někdo natočit zábavnou, stylovou a ideálně drsnou podívanou z doby konce války. Cením tvůrčí zápal a nadšení, bohužel žánrovou pecku se v tomhle případě tvůrcům natočit nepodařilo.

Tradiční ingredience podobných pokleslých žánrovek, tj. akce, vtip, brutalita, stylový audiovizuál a jistá brakovitost tady sice úplně nechybí, ale ani jedno z toho není ve filmu v příliš velkém množství a v příliš vysoké kvalitě, případně ne tak docela funguje (zvlášť kombinace dobových folkových písní (použitých jako satirický protiklad k právě probíhajícímu ději) a hudebního doprovodu ve stylu Morriconeho, potažmo Leoneho, potažmo Tarantina, který nemá daleko k označení "pocta na hraně vykrádačky"). Perličkou je pak vrchní esesák, který přehrává jako o život a moc mu to nejde - podle všeho mu asi nikdo na place neprozradil, že netočí parodii:-). 

Celkově jeden z těch lepších příkladů současné produkce streamingové továrny na obsah a velký palec nahoru za tuzemskou stopu v řadách členů štábu před i za kamerou a masivní využití zdejších lokací (proč, sakra, podobný "nenáročný" projekt není schopen vyprodukovat někdo u nás, i kdyby to mělo být taky za prachy od Netflixu?), ale jedna obstojná akční sekvence s útěkem skrze městkou zástavbu, korunová soubojem jeden na jednoho, ve které si někdo ze štábu vzpomene, že by se s kamerou mohly během bitky dělat i trochu divočejší věci (třeba se dynamicky pohybovat okolo přítomných herců), na vynikající divácký zážitek bohužel nestačí.

Expend4bles

Byl jsem připraven to sundat (laciné béčko odkudsi z Bulharska, Slyova účast v řádech pár minut, vyšeptalá série), ale světe div se, nevypadá to až tak blbě, jak jsem předpokládal:-). Očividně si to na nic nehraje, humor je ucházející, akce na tom snad bude stejně (doufám, že se potvrdí zvěsti o eRkovém ratingu), Statham je v poslední době v kurzu (a svůj komediální talent potvrdil už dávno), takže postavit to celé nově na něm asi dává smysl a za každou šanci pro kombo Jaa & Uwais se zase pořádně předvést palec nahoru. Po všech těch průtazích a produkčních problémech je vlastně zázrak, že to Sly s Lernerem vůbec dotáhli do konce a hned na první pohled to nepůsobí jako totální průser.  

The Last Duel: A True Story Of Crime Scandal And Trial By Combat 9/10

Předloha Erica Jagera ke stejnojmennému Scottovu filmu z 2021, spadající pod literaturu faktu, vyšla loni poprvé v českém překladu, což mi v té době trestuhodně uniklo. Na knihu jsem narazil úplnou náhodou až nyní a jelikož mě film přímo nadchnul, dlouho jsem neváhal a svou domácí bibliotéku rozšířil o další tematický kousek. A dobře jsem udělal, protože kniha je stejně strhující jako její filmové zpracování. Pokud se pomine akcentování feministické linky a narativní styl složený z různých úhlů pohledu na tutéž věc (po čemž v knize není ani památky), překvapilo mě, jak věrně se v ostatních historických/společenských ohledech film drží předlohy.

V knize je celkem pochopitelně mnohem větší prostor jít v jednotlivostech do většího detailu než ve filmu (zvláště v popisu samotného soudního jednání, kterému se v adaptaci nedostalo příliš velké pozornosti) a jelikož se Scott prozatím spokojil pouze s kinoverzí (snad ne nadobro), lze na knihu pohlížet jako na jistou obdobu prodloužené/režisérské verze, protože zaplňuje spousty prázdných míst v příběhu (důkladnější vylíčení charakterů a postranních motivů všech aktérů sporu a jejich vzájemných vztahů, události před a po osudovém střetu, atd.) a celou kauzu zasazuje do širšího kontextu (tehdejší politická situace, zvyky a právo, ceremoniální náležitosti, atd.), plus přidává dobové hodnocení toho, zda se předmětné znásilnění skutečně událo (a případně kdo jej spáchal).

Jediná drobná výtka za mě spočívá v tom, že dobové prameny pochopitelně nepokrývají celý případ od začátku do konce a aby autor přednesl čtenářům ucelený příběh, byl nucen v určitých částech knihy použít básnickou licenci, což ne vždy je na první pohled poznat (vzhledem k tomu, že některé skutečné události se dochovaly v překvapivě podrobném záznamu) a čtenář tak musí až zpětně z poznámek na konci knihy zjišťovat, co se skutečně stalo a co ne (nějaké odlišení přímo v samotném textu - třeba kurzívou - bych ocenil). Jinak ale jde o vynikající záležitost hodnou jednoznačného doporučení všem fanouškům historie (a samozřejmě Scottovy adaptace):-).

Demolition Man

Nesmrtelná akčně-komediální pecka, na kterou se oprávněně vzpomíná jako na kultovní klasiku žánru a nejen kvůli tomu, že představila širší veřejnosti Bullock a Sly během produkce řešil nepříjemnou kauzu s únikem svých nahých fotek z natáčení:-). Hlášky "Vražda! Smrt! Zabití!" pro jakýkoliv fuckup a kombo "Buď dobrý." a "Buď v prdeli." pro každou jinou vhodnou příležitost (a ta se vždycky najde) s kolegy ve firmě používáme dodnes:-). V tom, co nadhodil (respektive při zpětném pohledu přímo předpověděl), jak by to v budoucnosti taky mohlo vypadat, šlape tenhle film mocně na paty The Simpsons a to na své straně neměl výhodu dekády trvajícího vysílání (při kterém jen stačilo nahazovat další a další nápady a něco z toho zákonitě vyjít muselo) a k tomu ještě plno věcí může přijít (tři mušle ftw:-)).

Z toho Slyova double feature menu v 1993 jsem měl dost dlouho jako jasnou topku parádního Cliffhangera a Demolition Man byl pro mě "ten druhý vzadu" - fajn záležitost, ale nic tak úplně zásadního. Postupem času ve mně ale film "dozrál", přece jen Sly i Snipes ve vrcholné formě, sympatická Bullock, jedna hláška za druhou, všeobecný nadhled a optimistická vize budoucnosti ala Star Trek, která se ve filmech minimálně tehdy až tak často neobjevovala a tvůrci toho dokázali náležitě využít. Cliffhangera mám sice stále o něco málo raději, ale Demolition Man je už v nejtěsnějším možném závěsu:-).  

Terminator 3: Rise Of The Machines

Tak tehdy v kině to pro mě bylo docela velké zklamání z toho, jak geniální jedničku s dvojkou tak hrozně "znesvětili". To cheesy pojetí, které bylo v absolutním kontrastu s temnou a vážnou až depresivní atmosférou Cameronových filmů, byl pro mě dost velký šok, ale časem jsem tenhle přístup docenil a na trojku změnil názor. Kromě toho po těch 20 letech a všem co přišlo potom (jak filmy, tak seriál) je trojka fakt naprosto cajk:-). Arnie a Loken (měla po Patrickovi hodně těžkou pozici a zvládla ji skvěle) byli super, scéna s jeřábem je i v dnešní době top (Arnie se vzdal části honoráře, aby mohla být natočena tak, jak původně zamýšleli), potěšila překvapivá (ale logická) pointa na konci a spousta variací, kterými Mostow a spol. ozvláštnili zavedený syžet (ženský cyborg a k tomu kombinace tekutého kovu a endoskeletonu, ovládání dalších strojů na dálku, plán Skynetu zlikvidovat nejen Connora, ale i jeho zástupce, změna povahy Skynetu, atd.).

Humorné vsuvky mi v době premiéry vadily, ale zpětně jejich akcentování ve filmu tehdy vlastně dávalo smysl. Podobné drobné vtípky byly už ve dvojce a trojka v tom pokračovala jen s o něco větším důrazem. Mostow a spol. věděli, že na Camerona nemají ani náhodou, jednička i dvojka se v mezidobí dočkaly spousty parodií a poct, stejně tak Arnie začal po dvojce více tíhnout k humoru, takže ukázat divákům, že si z tématu dělají legraci i sami tvůrci, byla jedna z racionálních možností, jak v souboji s Cameronem nedostat drtivý knockout, ale prohrát "jen" na body. Což se více než povedlo.  

Jediná věc, která ve trojce vůbec nefunguje, je nepochopitelná změna charakteru Connora. Ta postava je napsaná úplně v protikladu tomu, jak byla pojata ve dvojce. Z drzého spratka, který se nebojí vzít osud do vlastních rukou, se stal posera, který se nechá osudem vláčet a vůbec neví, co má dělat, aniž by to bylo ve filmu smysluplně vysvětleno. A samozřejmě tomu nepomáhá ani slabý výkon Stahla s charismatem někde na levelu nula (Furlong je někde úplně jinde a i ten Edwards (starý JC), který je ve dvojce asi tak 10s, jej nechává daleko za sebou) a Danes na tom není o moc lépe (oba imho castingové omyly). Jinak je ale trojka poctivé řemeslo a důstojné pokračování ikonické Cameronovy série. 

&

Sorry, ale tady se bavíme o chlapovi, ze kterého se stane vůdce celosvětového odboje lidí proti strojům. O chlapovi, který svým skillem a charismatem přesvědčil ostatní, aby do zdánlivě předem prohraného boje šli s ním. Jako chápu, že ve filmu chtěli mít klasický character arc from zero to hero (sice tady nedává žádný smysl, protože si tím postava prošla už ve dvojce, ale budiž), ale nepovedlo se to imho jak na papíře, tak castingem. 

Ta dnes už notorická tvůrčí bezradnost, co s postavou Connora po událostech ve dvojce dál (čtyřka a pětka je na tom s jeho pojetím ještě hůře, šestka je pak kapitola sama pro sebe), začala nenápadně a plíživě už ve trojce:-). 

Hans Zimmer Live 2023 Prague 10/10

Zimmer one year later strikes back, aneb rok se s rokem sešel a Hans Zimmer Live je zase tady:-). Playlist byl sice dost podobný (přesto velký palec nahoru za novinku Top Gun theme a Maverick suitu:-)) včetně bonusových atrakcí (gymnastka/akrobatka nebo co je to vlastně za sport na tom provaze:-) u Interstellaru, mistrova procházka v hledišti u kytarového sóla z TDK, jakože rozlučka s publikem před Bond theme a No Time To Die suitou a samozřejmě nesmrtelným "zakončovákem" Time z Inception) jako tomu bylo loni a bohužel zase nebyl přítomen sborový doprovod (2016 pokud si dobře pamatuju na tour byl, 2022 k mému lehkému zklamání už nebyl, tak jsem doufal, že to 2023 napraví a opět to nevyšlo), plus jsem měl trochu pocit, že se tentokrát se vším tak nějak spěchalo (o den později byla naplánována Vídeň, tak možná proto, ale třeba se mi to jen zdálo díky té podobnosti s předchozí tour), ale to jsou podružnosti. Celkově znovu neskutečná pecka a prachy za lístek i tentokrát sakra dobře utracené:-).

Zimmer má energie a humoru na rozdávání (vzhledem k tomu, jak se v rámci tour stěhují s produkcí z místa na místo v řádech jednotek dnů, někdy možná i hodin a přestávka uprostřed show trvá snad jen čtvrt hodiny, tak velký respekt), Gerrard parádní jako vždy, Guo znovu přímo famózní, Garcia-Herreros (alias Snow Owl) si to opět dává s velkým přehledem, ostatně jako v podstatě celý početný ansámbl, všechny všeobecně adorované pecky jako jsou Gladiator, Pirates Of The Caribbean, The Dark Knight, Interstella, Man Of Steal nebo Inception samozřejmě "povinně" zazněly, k tomu se jako minule našel čas i na nedávné kusy typu Dune, No Time To Die a nově zmíněný Top Gun: Maverick, zkrátka u mě panuje i letos zase velká spokojenost a zase se těším na příště (kdoví, možná už 2025 (2024 se uskuteční paralelní tour The World Of Hans Zimmer bez mistrovy účasti) minimálně s novými suity z dvojky Dune):-).

Zvuk naprostá špička, ale nejen ten, vizuál a celkové produkční hodnoty mají fakt zvládnuté na jedničku a na celé show je poznat, že jsou to zkrátka všichni profíci každým coulem a navíc špičkově sehraní. Jediné co mě štve je, že Zimmer ignoruje na svých tour suity z The Rock (pro mě asi jeho nejlepší score ever). Jasně nedělal to sám (i když bych se nedivil, kdyby jo:-)), ale když už si půjčuje cizí theme z prvního Top Gunu a Bond theme, tak by určitě mohl hrábnout i do téhle devadesátkové klasiky. A kdyby k tomu přidal i nějaké suity z Mission: Impossible 2 (tenhle score mám stran oblíbenosti hned za The Rock), vůbec bych se nezlobil, právě naopak. Každopádně až tady bude Zimmer příště a doufám, že to opět nebude trvat příliš dlouho (kéž by 2025), všem fanouškům filmové hudby návštěvu show doporučuju:-). 

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 2)

Jedná velká chuťovka a servírovaná už za pár dní, těším se moc:-). První sezóna je s přehledem to nejlepší, co na poli seriálového ST vzniklo od konce Enterprise skoro 20 let zpátky (respektive odvážím se tvrdit, že takhle peckovní první sezónu neměla ani svatá trojice TNG, DS9 a VOY, natož cokoliv, co přišlo po nich), takže očekávání od druhé sezóny jsou minimálně u mě nastavena proklatě vysoko. Teprve teď se ukáže, zda to před rokem byla jen šťastná náhoda (nemyslím si), nebo tvůrci potvrdí svůj skill a druhá sezóna svou kvalitou minimálně dorovná první (případně ji ještě překoná). Podle povedeného traileru tady šance rozhodně je:-).