Luckiest Girl Alive 5/10

Film docela nadbytečně míchá dohromady hned dvě závažná společenská témata (ačkoliv je očividné, které z nich mělo u tvůrců jasnou prioritu a které se k němu z kdoví jakých důvodu doplnilo tak nějak navíc), přitom jak motiv znásilnění, tak středoškolské střelby a všechny související záležitosti (trauma, deprese, viktimizace, konfrontace obětí s pachateli, narušené sociální vztahy, vylíčení kauzy v médiích, atd.) by samy o sobě vystačily na solidní, hutné drama, které by dokázalo rozvést jednotlivé příběhové linky pěkně do hloubky.

Nejen, že na to tady, s ohledem na stopáž a dvojici motivů, není prostor, ale vlastní řešení, se kterými tvůrci přicházejí, jsou veskrze banální a k oběma tématům nepřinášejí vůbec nic nového. Samotná zápletka je značně předvídatelná a v podstatě všechno, co diváka napadne, že se asi postupem času stane, se opravdu stane a to bohužel aniž by se k tomu, ze strany tvůrců, přidalo cokoliv navíc, nebo to bylo pojato jakkoliv jinak, než se člověk dozví během lekce tvůrčího psaní pro začátečníky. Těžko soudit, zda jdou uvedené neduhy na vrub klasické bolesti filmových adaptací, tj. faktoru "ztraceno v překladu", kdy je knižní předloha po příběhové stránce osekána na naprostý základ, ale vzhledem k tomu, že scénář si autorka - debutantka - psala sama, žádné polehčující okolnosti se tady nekonají.

V případě závěru, krom toho, že postrádá nějakou zásadní emocionální katarzi (dojde na setkání oběti s pachatelem, obě strany si vymění stanoviska, pachatel se dozná, oběť odchází s diktafonem nahraným rozhovorem, mise splněna), jsem pak trochu znejistěl, zda je tvůrci míněn jako návod pro skutečné oběti ("publikuj článek v prestižním periodiku a poskytni rozhovor v celoplošné tv - uleví se Ti a ještě za to dostaneš prachy"), nebo jej jen mylně interpretuji.

P.S. Kunis v hlavní roli překvapivě hodně fajn a asi hlavní důvod, proč film vůbec vidět.  

Clerks

Dvojku mám sice ještě raději, ale nebýt výborné jedničky, na úplně boží dvojku by asi vůbec nedošlo a nálepka indie klasiky je tady zcela zasloužená. Smitha jsem poprvé zaznamenal až s premiérou Dogma, což byl, tuším, jeho první film, který šel u nás do kin. Pamatuju si, že jsem tehdy s překvapením zjistil, že někdo dokáže natočit film, ve kterém se nešetří vulgaritami a popkulturními odkazy a přitom to podat neskutečně zábavně a vtipně, aniž by to bylo animované (celovečerní South Park měl premiéru někdy ve stejné době a byl jsem z něho úplně paf:-)), načež jsem se jal pídit po starších kouscích ze Smithovy filmografie.

O jedničce Clerks jsem se v předstihu doslechl, že je to hodně levné, hodně černobílé (v tehdejší mladické nerozvážnosti blbosti pro mě byly B&W filmy - s pár čestnými výjimkami typu Schindler, Psycho, nebo Seven Samurai - no-go:-)), hrají tam neherci (a je to poznat), tempo není až-tak-úplně strhující a celý film se skládá jen z řady jednotlivých epizodek, pospojovaných dohromady titulními hrdiny a jedním koloniálem.

Tudíž jsem se k filmu dostal až době, kdy v tv běželo první americké nezávislé léto (během něhož padl další z mých tehdejších předsudků o tom, že indie filmy jsou nudné konverzační artovky, nehodné mé pozornosti:-)) a opět s překvapením jsem musel konstatovat, že je to opravdu levné, černobílé, s neherci, pozvolným tempem a minimálním dějem a přitom je to svěží, humorné a celkově parádní, přičemž nemalá část kouzla Smithovy prvotiny tkví právě v tom, jak neherci, netempo a neděj krásně odráží nudnou šeď reálného života a pokud se Smith pokoušel svým debutem divákovi přiblížit všednodenní rutinu s občasnými ostrůvky "vzrušení", tak se mu to tady povedlo přímo dokonale.    

Ticket To Paradise 6/10

Nenáročná a neškodná komediální romance, nejen pro starší ročníky (jako třeba já:-)), kombinovaná s celovečerní reklamou na kdejakou cestovku a jejich all inclusive pobyty v exotice, která jakoby do současnosti jak formou, tak obsahem přicestovala odkudsi z přelomu 90s a 10s, ve kterém podobné žánrovky zažívaly opravdové žně a herečtí představitelé obou hlavních postav se těšili statusu superhvězdy.

Výchozí premisa, celá zápletka, vlastní děj ani samotný závěr nemá moc čím překvapit, pokud nejde o divákovu úplně první filmovou romanci, kterou ve svém životě viděl a i kdyby náhodou ano, tak mu nedá příliš práce odhadnout, kterými cestičkami se bude příběh ubírat. Tudíž jde zejména o chemii mezi ústřední dvojicí (takový slušný standard na poli romcomů), břitkost vzájemných dialogových výměn (pár obstojných slovních "přestřelek" se tady najde, přičemž zejména Clooney asi platil scénáristům přesčasy:-)), co nejnižší úroveň otravnosti vedlejších "humorných" postav (naštěstí se podařilo), překrásné lokace (v tomto případě nepřekvapivě splněno na jedničku) a celkovou feel-good atmosféru (vysloveně "záporná" postava tady žádná není, všichni to vlastně myslí dobře, nikdo neumře a všechno šťastně dopadne, tudíž taktéž splněno). Ve všem zmíněném sice film nijak zvlášť neexceluje (tedy až na ty exteriéry:-)), ale pro uspokojivý zážitek to pro jednou relativně stačí (a ano, plusové body u mě nahání sympaťák Clooney:-)).

The Pale Blue Eye

No pěkně, další rok, další Cooper:-). Premisa zní skvěle, Bale určitě nezklame, Anderson v dobovém kostýmu by mohla pěkně zazářit a k tomu mistři vedlejších rolí Duvall a Jones:-). Minule s Antlers to sice nedopadlo tak, jak jsem úplně doufal, ale Cooperovy filmy jsou, alespoň u mně, dlouhodobě hodné pozornosti, takže jsem i tady v napjatém očekávání. Snad to tentokrát klapne na jedničku.  

&

Předminulé století, ponurá nálada, temná zákoutí, podivné rituály, uzavřená společnost, ohavné vraždy, osamělý vyšetřovatel a to vše ve slušivém eRku. Hmm, bude to chuťovka (tedy doufám):-). Zápletka a styl podání mi trochu připomíná From Hell a kdyby se film nesl v podobném duchu, nebyl bych vůbec proti. Takhle stylových a povedených žánrovek je jako šafránu, takže za každý další povedený přírůstek jsem jen a jen rád. Bale má vcelku slušný čuch na dobré role v dobrých filmech, tak nezbývá než věřit, že to platí i tentokrát.

&

Ale ne, tak to je malinko studená sprcha. Doufal jsem, že po skvělých trailerech se tady kvalitou bude Cooper blížit k parádnímu Hostiles, než k loňskému průměru Antlers, který trpí podobným neduhem a dojel na nic moc scénář. No, uvidím, až to uvidím. Snad to pro mně trochu zachrání alespoň Bale, který dokáže svým výkonem vytáhnout nahoru i jinak průměrný film. 

The School For Good And Evil 5/10

Další z dlouhé řady pokusů o přetavení úspěšné dětské a/nebo young adult knižní série do filmové podoby s vidinou nastartování vlastní, neméně úspěšné, série filmové (ideálně dlouhotrvající:-)), v tomto případě ze strany streamingového nezmara Netflixu, protože když se to v minulosti náhodou párkrát podařilo, proč by to nemohlo dopadnout i tentokrát, že:-)? No, dopadnout to mohlo, ale až tak moc nedopadlo.

Je tady všechno, co si divák dokáže představit v návaznosti na fakt, že předloha míchá populární young adult prvky s klonem Harryho Pottera. Tudíž a proto nechybí objevování tajemného světa čar a kouzel, představení každodenní školní (ne)rutiny, detektivní linka o dávném všemocném zlu, které chystá velkolepý návrat na výsluní, zástupci fantaskní fauny a flóry, plus nepostradatelné coming of age radosti a strasti, školní rivalita, přátelství podrobené těžké zkoušce a pochopitelně nějaká ta romantika jako třešnička na dortu.  

Je tady sice tohle všechno, ale nic moc navíc. K tomu někdo v Netflixu rozhodl, že je dobrý nápad nešetřit na stopáži, která se blíží dvě a půl hodinám (potterovky to mají podobně, tak proč ne my:-)?), zatímco na digitálních tricích ano (vlčí ostraha školy měla asi na papíře budit hrůzu, ve filmu jsou ovšem hodni tak akorát posměchu, zbytek cgi postav na tom není o moc lépe) a celkově jak po příběhové, tak po audiovizuální stránce, jde tak trochu o sterilní (a levnější) kopírku filmových potterovek.

Naštěstí ústřední dvojice je relativně sympatická, nápad s prohozenými rolemi, respektive kolejemi je vlastně fajn a některé situace z toho vyplývající mají jistý humorný náboj, mladistvý casting obecně není vyloženě na pěst (což zdaleka není pravidlo) a na oblíbené herecké matadory typu Theron, Fishburne nebo Yeoh je spoleh (i ta Washington docela ujde), byť jako vedlejší postavy nemají příliš prostoru. Takže ano, jakkoliv nejsem cílovka, natož fanoušek uvedeného podžánru, vlastně jsem se do určité míry bavil a případné pokračování sice nijak závratně vyhlížet nebudu, ale úpěnlivě se mu bránit taky ne.

Star Trek: The Motion Picture (The Director's Edition)

Kudos samozřejmě za to, že se k nám konečně na modré/černé placky dostal i nějaký ST mimo Abramsverse a za audiovizuální kvalitu remasteru, ale jinak převažuje zklamání. Jednak jde u nás do prodeje nepochopitelně jednodiskovka, zatímco druhý disk je napěchován (i novými!) bonusy, s tím související potřeba si koupit film dvakrát, pokud jej člověk chce mít na BD i UHD, podle toho, kde jej zrovna chce přehrávat, přestože když už bonusový disk vynechali, druhý disk s BD verzí by se do amaraye rozhodně vešel, dále absence dabingu, což i pro filmy v director´s cutech není problém na disku mít v kombinaci s titulky u rozdílových scén už od dob DVD (viz ID4, Alien, atd.) a samozřejmě pro změnu vynechání BD/UHD releasu s kino verzí u nás. O málo známém třetím sestřihu filmu pro TV (1983) ani nemluvě.

Přemýšlím – pokud nemá člověk problém s EN, což je naštěstí můj případ – proč si film vlastně nekoupit raději na DE Amazonu. Stojí prakticky stejně jako tady a jde o zmíněnou dvoudiskovku s plno bonusy navíc.

P.S. Pro zájemce o genezi nového remasteru director´s cutu pro BD/UHD doporučuji video Restoring Star Trek: The Motion Picture Director’s Edition in 4K – Iconicon 2022 viz https://www.youtube.com/watch?v=5_5xZn5yEEc na YT. 

The Next Three Days

Trochu nenápadný film, na který si asi většina obyčejného diváctva, v rámci nabité Croweovy filmografie, nevzpomene na první dobrou, ale rozhodně poctivá žánrovka a imho velká kvalitka, přičemž minimálně v mém případě jeden z mých nejoblíbenějších filmů zmíněného pána. Asi i proto, že podobné filmy, sledující úplně obyčejné lidi v neobyčejných (samozřejmě nebezpečných:-)) situacích mám hodně v oblibě. Zároveň jeden z těch pěkných příkladů dobrého hollywoodského remakeu, který si bez problémů dokáže obhájit svou existenci, protože, vyjma skvělého řemesla, přináší (nad rámec původní látky) divákovi i nějakou tu vrstvu navíc (zde prvek nejistoty stran manželčiny nevinny).

Tahle novodobá variace na nestárnoucí Fordovskou klasiku The Fugitive má vše na správném místě. Chameleon Crowe dokáže svého zoufalého, ale odhodlaného, hrdinu divákovi skvěle prodat, profesionální "útěkář" Neeson předvádí další skvělou mini etudu (zatímco v titulních rolích jeho slavné prohlášení "vydělávám jen na nájem" poznat sem tam je, v podobných vedlejších rolích mnohokrát naprosto vládne), herecký veterán Dennehy tady podává taktéž výborný výkon (a jde pro něj o jeden z posledních opravdu dobrých filmů, ve kterém se objevil) a především - jakmile po úvodní přípravce na misi odstartuje proklamovaný heist, film nabírá opravdu parádní tempo a drží diváka v napětí až do samotného happyendovsky doslovného závěru.

Což je asi možná jediná drobná kaňka, respektive nenaplněný potenciál posunout film ještě trochu výše. Kdyby se na konci ukázalo, že manželka zločin skutečně spáchala a Crowe s tímto vědomím teď musí dál žít (nebo o tom od začátku věděl, ale přesvědčil sám sebe o opaku), byla by to imho skvělá pointa už tak povedeného filmu. Ale i bez ní jde o výborný kousek:-).

Pearl 6/10

Westův už druhý letošní zářez a tak jako předchozí X mělo své silné momenty, ale současně i nějaké ty vady na kráse, tak i tentokrát se extra velké nadšení u mé maličkosti, bohužel, nedostavilo, nicméně několik silných momentů nechybí i zde a celkově jde opět o slušnou práci, tak jako v případě X. Vzhledem k tomu, že se točilo souběžně s původním filmem, předpokládal jsem, že bude mít prequel plus mínus ty samé atributy jako minule, což se částečně potvrdilo (film se pyšní/trpí dost podobnými přednostmi/neduhy jako předchůdce) a částečně nikoliv (naštěstí nejde o to samé, jen zasazené o 60 let dříve).

Předně kvituji, že se West a Goth (která se spolupodílela na scénáři) rozhodli vydat zase trochu jinou cestou než v případě X a v rámci prequelu servírují divákům žánrovou změnu. Zatímco minule šlo o klasického slasherového zástupce hororového žánru, tentokrát se West pokouší, ve stylu Jokera, o psycho thriller kombinovaný se slow burn dramatem o pozvolném propadu do šílenství a "zformování" charakteru titulní postavy tak, jak jej známe z předchozího filmu, přičemž vysloveně hororových momentů je tady poskrovnu.

Problémem trochu je jednak samotný koncept prequelu (takže diváka nemá děj moc čím překvapit, protože je jasné, že hlavní "hrdinka" přežije až do konce a stane se z ní psychopatický zabiják) a jednak fakt, že zmíněný pozvolný propad do šílenství zde moc nefunguje, jelikož titulní postava je šílená od samého začátku filmu a jde jen o to, kdy konečně "uvolní stavidla" a ke slovu se dostanou nože, vidle, sekery a podobné náčiní každého správného farmáře. A než se tak stane, trvá to docela dlouho, aniž by se při tom událo něco opravdu zajímavého. Ze střídání žánru vyplývá taktéž menší počet killů (což by nevadilo), které svým provedením nijak nevybočují z běžného průměru (což už trochu vadí), byť na nějaký ten gore při nich dojde. 

Naštěstí si West dokáže během filmu vybrat i silnou chvilku a některé scény jsou opravdu působivé jak po dramatické (jak svou hutnou a nebo vyhrocenou atmosférou, tak i výkony jednotlivých herců), tak po technické stránce (film obsahuje několik velice povedených kamerových jízd) a opřít se rozhodně může i o Goth, která svým nasazením táhne film hodně nahoru a předvádí ještě lepší výkon, než v předchozím filmu. Což kulminuje v emociálně silném závěru, díky čemuž si za samotné finále připisuje film další plusové body.

P.S. Zatímco X mělo úžasný retro vizuál a atmosféru přelomu 70s a 80s, tady trailer sliboval slušnou atmosféru přelomu 10s a 20s, nicméně film má tak současně působící "vyleštěný" digi look, že mně to místy až vytrhávalo z koncentrace. Když se na scéně objevil nějaký artefakt z té doby, v duchu jsem si několikrát připomněl "a jo vlastně, ono se to odehrává na začátku minulého století":-).

Lamborghini: The Man Behind The Legend

V Lamborghini si asi řekli, že když bude mít vlastní biopic Ferrari, tak oni ho logicky musí mít taky a když v Maranellu sehnali Manna a Drivera, tak v Boloni seženou Moresca a Grilla:-):-):-).

Jako mám ho kluka ušatého rád, ale Grillo jako Lamborghini...to dopadne buď naprosto geniálně, nebo naprosto strašně. Každopádně fingers crossed pro budoucí automotive týmovku Ferrari vs Lamborghini a ultimativní crossover pokračování Ford vs Ferrari vs Lamborghini:-).

All Quiet On The Western Front

Jaká to ironie, že možná nejlepší eNkový film letoška bude evropská produkce a nepotřebuje k tomu ani rozpočet 200mega, ani áčkové herecké hvězdy z Hollywoodu:-). Remarqueova kniha má zatím štěstí, že její adaptace jsou skvělé filmy a podle traileru to vypadá, že tahle tradice naštěstí nebude porušena (tak jako natáčení u nás od minula), takže už aby to bylo tady:-). Škoda jen toho kina, no. Na velkém plátně by to byla určitě působivá podívaná. 

Creed III

Příběhově to vypadá na jedno velké klišé (Kolik už tady podobných "kamarád z dětství/mládí se obrátí proti hlavní postavě" filmů bylo?), takže asi půjde jen o to, zda a čím dokáže Jordan jako debutant překvapit (v traileru zatím moc ne) a jak se mu podaří prodat scény v ringu (dtto). Ať už to ale dopadne jakkoliv, tak bez Slye už to tak nějak nebude ono.  

&

Tentokrát je to osobní:-). Chtělo by se napsat "A kdy to osobní nebylo:-)?", ale nebudu zlý, vypadá to docela fajn. Sice si stále nejsem jistý, zda se po deváté dá ještě přijít s něčím, co by nevykrádalo vlastní sérii (doufám, že Creed nedostane napoprvé na prdel, protože si dal od boxu pauzu a věnuje se rodině a Drago junior mu poté nebude pomáhat ve finálně-finální odvetě s tréninkem:-)) a o všelijaké příběhové klišé asi nebude nouze, ale tahle upoutávka funguje o poznání lépe než ta minulá a Jordan i Majors působí, že budou mít mezi sebou slušnou "archenemy" chemii. Každopádně jsem zvědavý, zda je Jordan skrytý režisérský talent, nebo si ukousl až příliš velké sousto.

&

Jordan už před premiérou trojky mluvil o čtyřce jako o tutovce a dalších potenciálních spin-offech, takže ten svůj Creed-verse má asi nějakým způsobem promyšlen delší dobu. Nebo to byly klasické pr kecy a vzhledem k tomu, že trojka překvapivě slušně zabodovala, je potřeba rychle přijít se sequely, dokud je o značku zájem, no:-).

Je fakt vtipné, jak prozatím maník s rukavicemi jde ve stopách maníka s bouchačkami. S každým dalším dílem jak u Wicka, tak u Creeda se tržby navyšují, tudíž je plán jasný: další sequel na cestě a k tomu rovnou cinematic universe se spin-offy a minisériemi:-).

A ještě o něco vtipnější je, že sám "master film" je spin-offem jiné série, o které se dlouhé roky tradovalo, že je "nekonečná" a hlavní hvězda ji bude točit až do smrti (nebo po vzoru Sellerse i po ní:-)).    

Ale tak něco ve stylu Creed vs Drago vs Lang: Clash of the Titans juniors bych si určitě nechal líbit, to zase ne že ne:-). 

The Lord Of The Rings: The Rings Of Power (Sezóna 1) 5/10

Ve zkratce "The Lord Of The Fillers: The Series" (Jakže to říkal Bilbo o malém kousku másla, namazaném na příliš velkém krajíci chleba?), což se vlastně s ohledem na fakt, jakým způsobem Amazon k licenci přišel a na co všechno (respektive málo) ne/získal práva k adaptování, asi dalo předem očekávat. V návaznosti na z toho vyplývající nezáviděníhodnou potřebu ze strany tvůrců zaplnit prázdná místa po Tolkienovi nějakým vlastním, nejlépe pak smysluplným, obsahem (s ohledem na to, že Tolkienovo dílo je totální Svatý grál na poli literatury (i v umění celkově) a navazovat na něj se prakticky rovná pokusu napsat pokračování Bible (není divu, že si na něco takového netroufl ani Christopher Tolkien, o dalších dědicích ani nemluvě), je to pak pro diváka tak trochu smrtící kombinace. 

Aneb pamatuje si někdo ten extrémní kvalitativní sešup v předposlední a poslední sezóně GoT když, do té doby vcelku oblíbeným, showrunnerům došla Martinova předloha a začali ve velkém vařit z vody na základě doslova hrstky kusých informací od Martina, takže nově na pořadu dne byly nevěrohodné charakterové posuny postav, děj přeplněný logickými lapsy, příběhové kotrmelce, překotné skoky v čase, stupidní dialogy, atd., protože bez Martinovy knižní opory v zádech se naplno ukázali jako nekompetentní rutinéři a jedinými světlými body na konci tunelu, kterými se zbytek série mohl stále ještě chlubit, tak zůstaly jen prachy a obecně produkční kvality (kostýmy, masky, lokace, výprava, triky, atd.) a nadále povedený OST od Djawadiho? Tak RoP je v podstatě totéž s tím rozdílem, že je to tak průměrné až vyloženě špatné už od první sezóny a v některých ohledech ještě o něco horší (ano, i to je kupodivu možné).

Jedna věc samozřejmě je, že práva k použití na Tolkienovo dílo jsou z historických důvodů "rozdělena" mezi dvě společnosti (Middle-Earth Enterprises vs Tolkien Estate) a Amazon uzavřel dohodu zrovna s Tolkien Estate (a to prakticky obratem poté, co se vedení v Tolkien Estate vzdal Christopher Tolkien (Náhoda? Nemyslím si:-).) a otěže převzali lidé, kteří slogan "money talks" nosí na vizitkách a na tričku) a využili při tom historickou právní kličku (tv série o osmi epizodách), aniž by to v Middle-Earth Enterprises mohli jakkoliv ovlivnit (přestože na věci z LOTRa a Hobbita drží licenci oni) a za zmíněná práva Bezos a spol. nevyplatili ty obří prachy proto, aby celou IP vytěžili v jedné sezoně a konec. Nepěkně řečeno "dojit" se tady pochopitelně bude spousty let (nedivil bych se, kdyby sérii nakonec natáhli klidně na 10 let) a kompletně do sucha, přičemž na extrémně velkou časovou dotaci nevyhnutelně připadne extrémně malé množství smysluplného obsahu a zbytek budou tuny a tuny výplňové vaty (a to se někteří lidé tehdy smáli Jacksonovu "natahovanému" Hobbitovi:-)).

Druhá věc ovšem je, že zmíněná výplňová vata je ve většině případů strašlivě nezajímavá až nudná (čest všem, na počty skromným, výjimkám), mnohé dějové linky jsou zde skutečně jen proto, aby zde byly, přičemž se během nich nestane nic zvláštního/působivého/zajímavého, co by jejich existenci obhájilo (časová dotace je holt neúprosná), postavy popírají vlastní výroky nebo činy nikoliv jen napříč jednotlivými díly, ale přímo v dané epizodě, s čímž souvisí některé prapodivné charakterové oblouky určitých postav, Tolkienovský lore si tvůrci vykládají značně svérázně (aneb když to není Tolkienem do detailu, případně rovnou vůbec, popsáno, tak se to přece klidně mohlo stát právě takto), častokrát není vůbec jasné, kolik času uplynulo od jedné události ke druhé (která na ni přímo navazuje), dialogy šustí papírem na pravidelné bázi, některé scény jsou nechtěně až na úrovni parodie a zákony fyziky, logiky a pravděpodobnosti si tady berou hromadnou dovolenou i na benevolentnější poměry "filmové reality". K tomu je pak potřeba ještě přičíst značně průměrnou akci jak po stránce choreografie, tak schopnosti ji natočit poutavým způsobem, nebo lehce úsměvnou snahu tvůrců kopírovat tu více, tu méně, Jacksonovu LOTRovskou trilogii, což se dá vysvětlit tím, že pravděpodobně chtěli potěšit diváky, navyklé na audiovizuální jazyk Tolkienova světa, nahlížený optikou Jacksona (potažmo dvojice Lee/Howe), ovšem s ohledem na jejich tvůrčí bezradnost ve všech ostatních (podstatných) ohledech vyvolávající podezření, že spíše nejsou schopni přijít s ničím původním (v oblastech, kde je to příhodné).

Na úroveň alespoň průměru sérii jako celek tak vytahuje vážně jen produkční stránka věci. Ty neskutečné prachy, které Amazon do projektu investoval (nad rámec licence), jsou na sérii opravdu vidět (což zdaleka není pravidlo jak na poli filmů, tak sérií). Až jsem se trochu podivoval tomu, že takových těch klasických establishing/money shotů není v průběhu série více. Kostýmy, masky, lokace, výprava nebo triky, to všechno je na dnešní poměry na vynikající úrovni. Sem tam se sice objeví nějaký "slabší" moment (což se stalo třeba i tomu Jacksonovi), ale v celkovém pohledu jde, bez diskuze, o prvotřídní řemeslo. Stejně tak je výborný hudební doprovod od McCrearyho, který se sice v míře větší než malé "inspiruje" Shorem, ale těch pár krátkých momentů, které se v celé sérii alespoň trochu přibližují oné kouzelné poetice Jacksonovy trilogie LOTRa, za to vděčí zejména jeho OST (jestli někdo z celého štábu zaslouží skutečně uznání stran uměleckých kvalit, tak rozhodně on). Takovým příkladem budiž třeba sekvence s montáží putování, která v doprovodu McCrearyho hudby, vypadá jako by byla úplně odjinud a natočena někým úplně jiným, a.k.a. osamocený mithril mezi tunou šutrů:-). Podobných okamžiků je ale v celé sérii proklatě málo (asi tak jako mithrilu v útrobách hor:-)).

V případě castingu je to tak půl na půl. Vybraní herci sami o sobě jsou ve většině případů slušní, někteří z nich jsou dokonce hodně dobří, ale co je to platné, když jejich snažení pravidelně sráží dolů to, jakým, častokrát až nešťastným, způsobem jsou jejich postavy ze strany tvůrců napsány. Mnohokrát v průběhu série jsem zažíval pocit, jaká je škoda, že svůj talent ten který herec propůjčuje zrovna tak průměrnému dílu jako je toto. 

Celkově je série od Amazonu zhmotněnou tezí o tom, že za prachy lze koupit skoro všechno, přičemž ta tenká hranice, zastupovaná slovem "skoro", odděluje neobyčejné zrno (umění) od obyčejných plev (produktu). V těch lepších momentech jde o levnou (vlastně drahou, ale chápeme se, ne?) kopírku Jacksonovy LOTRovské trilogie, v těch horších pak o příliš smyslu nedávající fanfikci, rádoby věrnou své nedostižné předloze. Ve zlepšení v dalších sezónách příliš nevěřím, protože tady jde už fakt jen o prachy a prodej seriálu úplně všem a za každou cenu, bez ohledu na nějakou kvalitu. Čísla sledovanosti jsou, a do budoucna jistě i budou, obří tak jako tak (nehledě na následné kritické a divácké přijetí), takže Amazon, bohužel, nemá příliš důvodů se posouvat někam dál a výš. Škoda, potenciál na vynikající sezónu a sérii obecně tady určitě byl.

The Rescue 9/10

Tak dohnán další z mnoha mých restů a po vynikajícím Howardově filmu konečně zhlédnut i zmíněný dokument na totéž téma od NatGeo a musím radostně konstatovat, že je (taktéž) naprosto parádní. Mix mluvících hlav, autentických záběrů z události (objevení strádající, ale stále živé, skupinky je fakt silný zážitek:-)) a hraných "rekonstrukčních" sekvencí pro dokreslení vyprávění účastníků je skvěle vybalancován a tvůrci zamýšlená emoční křivka napětí, strachu, úlevy a závěrečné radosti pro diváka funguje v celém průběhu filmu ukázkově. Přičemž ale i s tímto dokumentem na paměti se můj pohled na Howardovo dramatické zpracování vůbec nijak nezměnil, možná spíše naopak, protože jsem až zpětně mohl docenit, jak přesně se mu podařilo uvedenou událost přetavit ve film (který má úplně jiná pravidla, než dokumentární zaznamenání skutečnosti a co může fungovat v jednom útvaru, nemusí fungovat ve druhém a naopak). V každém případě vážně stojí za to vidět jak film, tak dokument. 

Halloween Ends 4/10

"Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy posledně", aneb vzácný to úkaz vzít světoznámou hororovou značku, která je už tak dost kvalitativně nízko (po všech předchozích marných pokusech) a strašlivě ji zprznit hned dvakrát po sobě, ovšem pokaždé trochu jinak. Jak jsem psal u předchozího filmu - od trojky jsem, po slaboučké dvojce, nečekal už vůbec nic a podíval jsem se na ni jen z povinnosti, protože "velké finále" a sága se jakože uzavírá a přesto mě dvojice Green a McBride dokázala překvapit, jelikož trojka je snad ještě o něco horší než prachbídná dvojka (evil franchise dies tonight indeed:-)). Dobrá práce hoši, neděkujeme a vypadněte.

Zatímco minule nepochopitelně odklidili z cesty JLC a děj se věnoval naprosto nezajímavé skupině postav (které byly stejně odsouzeny k odpravení a divákům byly naprosto fuk), tady se pro změnu, opět nepochopitelně, odklidí z cesty JLC rovnou s MM a děj se znovu věnuje naprosto nezajímavé skupině postav (se kterými to dopadne jako v téhle trilogii pokaždé, tudíž divákův nezájem nadále přetrvává). Už u dvojky jsem psal, že když mám ve filmu JLC a její dceru/vnučku, tak sakra chci ve filmu vidět JLC a její dceru/vnučku, jak si poradí s MM a žádné jejich instantní náhražky, přičemž se odvážím tvrdit, že nejsem zdaleka sám. Green s McBridem na to ovšem mají očividně jiný názor.

A copycat příběhových prvků, ať už z vlastní série nebo od souseda odvedle, rovněž vesele pokračuje. V předchozím díle to byla kopírka JV v podobě killfestu snad co pět minut hlava nehlava (na rozdíl od původních filmů, kde si MM oběti vybíral a divák během filmu zůstával v napětí, zda ta která postava setkání s MM nevědomky přežije nebo ne), tady naopak aby nějaký obstojný kill člověk pohledal, plus proč nezkusit rip-off série Friday the 13th ještě jednou a tentokrát s neschopným rádoby následníkem hlavního masokombinátu? Podobné příběhové experimenty v rámci série zoufale nefungovaly ve trojce (původní), nefungovaly v šestce, nefungovaly minule a nepřekvapivě absolutně nefungují ani tentokrát (jak šokující:-().

Expozice (než se na scéně objeví MM) trvá hodinu, na jeho řádění se pak logicky čeká ještě déle. Proč proboha? Kdo je zvědavý na nějaký nesmyslný hodinový build up, týkající se úplně jiné a naprosto nezajímavé postavy (dále již jen jako loser), ve filmu o MM s JLC? V podstatě se valnou většinu stopáže jen čeká na to, až se JLC ve finálním aktu setká s MM, bohužel má film ke dvěma hodinám, takže to čekání je opravdu dlouhé a značně nudné (ve druhé polovině se sice bodycount rozroste a stran gore se také přitlačí na pilu, ale to je už pozdě). Celý film prostě vypadá, jako by někdo napsal a natočil 10 minut finální akce pro dvojku, ale někoho jiného napadlo, že by z toho přece mohl být třetí film a stačí k tomu dopsat hodinu a půl nějaké vaty (a něčím zakončit dvojku) a okamžitý profit je na cestě, ne?

Kromě toho vedlejší linka s relativizací zla, které je "v každém z nás" a "jen čeká, kdy se dostane ven", vůbec nefunguje, protože je jednak jen zhusta naťuknuta (zhruba tak půl minutovým monologem JLC) a v případě losera přichází na scénu úplně odnikud (zkrat, proč loser začne vraždit, není vůbec vybudován) a jednak působí vedle zavedené linky o démonickém a nesmrtelném zlu, personifikovaném v podobě MM, úplně nadbytečně. Divák se tak může jen dohadovat, co tím asi chtěli tvůrci sdělit.

No, a se špatnými zprávami se ještě zdaleka nekončí. Charakter hlavní postavy od minula prodělal razantní otočku. Z bojovnice JLC ve stylu Ripley/Connor se nově stala tetka pekoucí koláče a léčící si své trauma psaním knihy, přestože MM náhle zmizel neznámo kam, tudíž je JLC naprosto ve stejné situaci jako v jedničce a dvojce, ovšem tentokrát je blahosklonně klidná, vždyť je to přece už 4 roky a znovu je Halloween, co by se asi tak nepěkného mohlo stát, že?

Nechybějí pochopitelně ani logické nekonzistence, nebo vysloveně nesmysly. Policajt sleduje losera, kterého podezřívá z nekalých činů, jen s baterkou v ruce (zbraň asi zapomněl doma). MM je přemožen loserem (!) a jen tak si nechá vzít (!!) svou masku (tohle si chudák Shatner, alias ktp. Kirk, vážně nezasloužil). Dlouhý pohled do očí, jakožto důvod, proč MM nezabije losera, je k smíchu a dokonce s ním ještě spolupracuje (!!!). Závěrečné zúčtování s konvojem a to za účasti místní policie je pak už jen jedno velké wtf (policejní vyšetřování, ohledání místa činu, důkazy, pitva, soud, nic?). Mimochodem, co MM ty 4 roky jako v kanále dělal a proč se zčista jasna vydal znovu za JLC, neví někdo? Protože Green s McBridem očividně ne. A znovu si musím postěžovat - proč v trilogii vymazali tu rodinnou vazbu mezi JLC a MM? Ta dodávala vztahu obou postav větší dynamiku, ale hlavně přinášela alespoň nějaký smysl stran toho, proč MM neustále pronásleduje zrovna JLC a její rodinu, když je to jen další z řady jeho potenciálních obětí. Čím si tedy jeho pozornost znovu a znovu zasluhuje?

Jediná věc, která tady stojí za pozornost, je Carpenterův OST a jeho geniální hlavní hudební motiv, který funguje na jedničku (tak jako vždy), plus samotná finální konfrontace JLC s MM (pomineme-li to, že má JLC plot armor, v opačném případě by ji totiž MM pochopitelně naporcoval několikrát za sebou, tak jako ostatní vedlejší postavy). Jen je škoda, že Green a McBride neměli odvahu JLC zabít, nebo ukázat ksicht MM pod maskou a alespoň tímto způsobem diváka překvapit / zaskočit. Což je na slušné pokračování, natožpak zakončení ságy (tak určitě:-)), dost málo. Z těch spousty pozdějších pokračování téhle série je prostě starý, dobrý H20 nadále nepřekonán a v případě současné trilogie budu předstírat, že se dvojka a trojka vůbec nestala a MM (prozatím) uhořel na konci jedničky ve sklepě toho baráku JLC:-)). 

P.S. Upřímně trochu nechápu tu všeobecnou adoraci prvního filmu Greena a McBridea, ale jejich dvojka s trojkou snad všem naivkům názorně dokázala, že tuhle dvojici patlalů, která nějakým zázrakem dala dohromady jeden slušný film (ale žádný zázrak), si chudák MM fakt nezasloužil a bez nich (a Bluma) bude značce, až se po pár letech znovu probudí ze spánku, protože "dojit" se musí pravidelně, o dost lépe (tedy alespoň doufám). Ještěže práva na další filmy Blumovi s aktuální trojkou skončila, protože si už nedovedu představit, jak více by tuhle značku dokázal zruinovat, ale jsem si jistý, že kdyby náhodou dostal další šanci, tak by mě jistě vyvedl z omylu. Naštěstí se to, snad, nestane. 

Clerks III 6/10

S ohledem na Smithovu režijně-scénáristickou formu posledních pár (zlí jazykové by zvolili spíše slovo "drahně") let jsem ani náhodou nepředpokládal, že se ve třetím díle Smithovi podaří se zábavností a obecnou kvalitou přiblížit k vynikající jedničce, nebo dokonce ke geniální dvojce. Takže jsem se především těšil na filmové "one more thing" se svými oblíbenými postavami, které jsem už spousty let neviděl a pouze jsem předem doufal, že výsledek bude slušná komediálně-nostalgická záležitost a důstojné završení trilogie jak pro dané postavy, tak pro Smitha samotného. Co jsem předem očekával, to jsem poté zhruba dostal, tudíž panuje relativní spokojenost.   

Tak jako se Smith v jedničce vyrovnával se svou frustrací z práce v zastrčeném koloniálu (a zejména z pro něj otravné komunikace s jeho zákazníky:-)) a ve dvojce s krizí středního věku a reflexí dosavadního života, ve trojce, vcelku logicky, došla řada na další Smithovu nevyžádanou životní zkušenost a totiž s vlastní (téměř) smrtí, pomíjivostí života a odkazem, který zde po sobě zanechá. Což se nevyhnutelně promítlo i do nálady celého filmu, která je ze všech tří filmů zdaleka "nejvážnější" a v některých okamžicích možná až depresivní, vlastně i v souladu s tím, jak Smithovy postavy (alespoň některé) postupem let stárnou, případně rovnou dozrávají. 

Jak už naznačoval trailer, sázka na nostalgii a fanouškovskou znalost předchozích filmů v kombinaci s, v dnešní době populárním, meta konceptem (v tomto případě natáčení filmu (jedničky) ve filmu (trojce)) je zde naprosto masivní (naposledy podobný fan service level a pomrkávání na znalce byl snad marvelovský Endgame) a pravda je, že Smith prakticky celý film sám sebe "vykrádá" v míře větší než velké. Bez alespoň základní znalosti předchozích dílů (zejména jedničky) proto nemá divák moc šancí se v ději naplno orientovat (respektive spousta souvislostí a easter eggů na jedničku a pár také na dvojku, kterými Smith film napěchoval, mu zcela unikne), natožpak si jej užít.

Má to své silné momenty (vybrané "zrekonstruované" scény z jedničky jsou hodně velká nostalgická, ale zároveň zábavná, jízda, návrat hlásí téměř všechny podstatné postavy z jedničky a dvojky (Dawson pochopitelně vládne), plus samozřejmě nechybějí i nepostradatelná camea tradičních Smithových hereckých spolupracovníků (Smithova otravná ratolest má naštěstí minimum prostoru:-)) a po předlouhé době opět sledovat dialogové výměny oblíbené čtveřice postav je prostě fajn, přičemž v rámci hořkosladkého závěru, přiznávám, dokonce jedna nebo dvě slzičky ukáply), má to své slabé momenty (některé scény jsou na úrovni ochotnického divadla (na druhou stranu to může být sofistikovaná Smithova snaha se přiblížit poetice jedničky, ve které (ze zřejmých "indie" důvodů) byly podobné herecké výstupy také:-)), expozice je možná až zbytečně dlouhá, samotný scénář, nad rámec melancholického vzpomínání a ohlížení se zpět, nenabízí nic moc navíc (na rozdíl od minule) a hit/miss ratio stran vtipů a humorných situací obecně je taktéž dost proměnlivé (na rozdíl od minule)) a je to asi maximum toho, čeho je Smith v současné době vůbec schopen (aneb mohlo to dopadnou ještě mnohem hůře:-)). A mně to vlastně stačilo.

P.S. Mini audio komentář režiséra pod závěrečnými titulky (mimochodem výborný nápad, tohle by měli v DGA zavést jako povinné pravidlo u všech filmů - každý režisér by pak měl prostor okomentovat, proč natočil takový brak:-)) je asi to nejupřímnější, co kdy Smith napsal/pronesl.

Werewolf By Night 7/10

První pokus o nový krátkometrážní formát obsahu od Marvelu, konkrétně v podobě pěkně tematického (s ohledem na blížící se Halloween) strašidelného speciálu a hned docela povedená záležitost, která se sice nemůže pyšnit trefou vyloženě do středu terče, ale úspěšný zásah terče jako takového to bezesporu je. Tím ovšem překvapení nekončí, protože na svědomí tento žánrový experiment nemá žádný zkušený tvůrce, či dokonce letitý profesní matador, ale relativní nováček na režijní stoličce a totiž oblíbený skladatel populárních OST Giacchino, který zde názorně předvádí, že se od nespočtu režisérských osobností, se kterými v kariéře spolupracoval, dokázal mnohému přiučit a divákům servíruje zábavnou žánrovou jednohubku. 

Marvel je mimo jiné proslavený tím, že se v rámci filmových adaptací svých komiksových předloh nebojí zkoušet nové věci jak co se týká žánrového zasazení, tak audiovizuálního stylu a celkového tónu jednotlivých filmů a sérií a tento kraťas není žádnou výjimkou, právě naopak. Jelikož, jak již napovídá samotný název, se děj filmu věnuje tématu vlkodlaků a nejrůznějších monster obecně, bylo nasnadě, že se Giacchino a spol. audiovizuálně, i po stránce vyprávění a hororové atmosféry, inspirují slavnými hororovými klasikami studií Universal z 40s a Hammer z 50s a povedlo se jim to více než obstojně i díky herecké dvojici Bernal a Donnelly. Na druhou stranu příběhově nejde o nijak výjimečnou, nebo objevnou, historku a přestože je stopáž vcelku rozumná, tempo je trochu nevyrovnané a zejména prostředek filmu by stálo za to o pár minut zkrátit. Nicméně v souhrnu jde o svěží přírůstek do obsáhlé MCU produkce a směr, kterým by se měl Marvel do budoucna vydat častěji (na místo záplavy několikadílných sérií, které jsou z velké části stopáže pouhé obsahové výplně). 

M3GAN

Ach ty developer buildy, plné glitchů a bugů v kombinaci s testováním na dětech:-). Model 3 Generative ANdroid ale vypadá o dost lépe, než Tesla Bot, to se musí nechat. Každopádně těším se, až někdo natočí film o tom, jak AI vyfasuje nějaká RealDoll:-). Jinak trailer hodně fajn a datum premiéry zakroužkováno:-). 

&

Pěkný, moc pěkný:-). Tyhle historky o tom, jak si někdo (ideálně bez vědomí patřičných míst) dotáhne domů potenciálně smrtící prototyp čehokoliv, aby věc jakože odzkoušel v praxi, přičemž ale všemožné red alerty na něj křičí na každém kroku ("Hmm, vybavit našeho babysitter robota silou větší, než má dospělý člověk? To zní jako skvělý nápad, protože co by se tak asi mohlo stát?":-)), jsou prostě nejvíc:-). Nejspíše to asi bude jen taková blbina na jeden večer, ale zatím to vypadá, že to bude hodně zábavná blbina.

Dr. No

Když se řekne nejlepší conneryhovka, nebo rovnou bondovka, tak člověka napadne spíše Goldfinger nebo FRWL, ale někde se začít musí, že:-) a bez pevných základů, které položil Dr. No, by žádná obří franšíza, která funguje a generuje tuny prachů dodnes (!) asi nikdy nevznikla. Jak už to tak někdy bývá, původně měla být jako první bondovský film adaptována úplně jiná Flemingova kniha, ale z různých důvodů nakonec padla volba právě na Dr. No - což se následně stalo zvykem (tj. adaptace jednotlivých, po sobě jdoucích, knih na přeskáčku) a Saltzmana s Broccolim to u dalších filmů tak trochu dohnalo, protože se musely přepisovat, aby dějově seděly k sobě.

Je fakt, že v bondovském debutu ještě některé pozdější tradiční propriety filmů o agentovi 007 chybí (titulní song, klasická předtitulkovka nebo hračičky z oddělení Q), ale vše podstatné pro sérii je přítomno již zde. Počínaje geniálním hlavním hudebním motivem od Normana a graficky opulentními úvodními titulky od Bindera (které byly samy o sobě uměleckým dílem), přes svatou trojici vedlejších postav M, Moneypenny (z kočkování s Bondem se stal další trademark série) a Q* a nepostradatelnou "ozdobou" každého filmu v podobě atraktivní bondgirl a geniálním (opět:-)) castingem Conneryho do hlavní role, byť Fleming zpočátku nadšený nebyl, nakonec ovšem uznal, že Connery postavě vtiskl nezaměnitelný styl a Bond prostě rovná se Connery (alespoň v té době:-)) a obecně sázku na divácky lákavý koktejl (často černého) humoru, sexismu a násilí (alias Mr. Kiss Kiss Bang Bang:-)) konče.

Saltzman a zejména Broccoli už tehdy moc dobře věděli, co mají v ruce, protože Flemingovy knihy byly v té době samy o sobě dost populární, viz obří promo na FRWL od tehdy neméně populárního JFK, který knihu označil za jednu ze svých nejoblíbenějších ještě před premiérou Dr. No (byť ten celosvětový masivní boom samozřejmě Bond zažil až po filmových adaptacích a zejména po Goldfingerovi) a rozhodně doufali, že se jim prvním filmem podaří nastartovat ohromnou továrnu na peníze (což se jim povedlo a Broccolic rodina z toho žije dodnes:-)), takže to nebylo tak, že si vybrali "neznámou" knihu od "málo známého" autora a nějakou náhodou/zázrakem dokázali z filmu udělat celosvětový hit. Naopak byli v mnohem těžší pozici, jak prodat divákům zrovna "hrubiána" Conneryho (historky o tom, že "pravým" Bondem, stran vystupování a chování, byl právě Young a Conneryho herecky formoval vlastně dle obrazu svého, jsou dnes už pověstné), pobavit nově příchozí, kteří o Bondovi a Flemingovi třeba nikdy neslyšeli a současně dostát vysokým očekáváním a nárokům, jaký by měl Bond ve filmech být, Bondových fanoušků na poli Flemingových knih. Naštěstí se to podařilo a díky tomu se fanoušci dnes mohou těšit na to, koho Broccoli s Wilsonem (snad co nejdříve:-)) obsadí jako sedmou iteraci neodolatelného agenta s povolením zabíjet do (oficiálně) šestadvacátého bondovského koktejlu:-).

P.S. Kromě dokumentu o hudbě vyšla letos i nová hudební kompilace Bond25 s titulními songy všech filmů v orchestrální úpravě (tj. pouze instrumental), navazující na 10 let starou obdobnou kompilaci Bond For Orchestra.

*Technicky vzato ve filmu Q vystupuje. Sice pod svým "vlastním" jménem (mjr. Boothroyd) a hraje ho někdo jiný, ale je to ten samý charakter (což potvrdí už FRWL, kde se Llewelynova postava jmenuje stejně, teprve až v Goldfingerovi dostává svou slavnou přezdívku, přičemž Llewelyna v TSWLM oslovuje Bach znovu jako mjr. Boothroyda).

Hellraiser: Inferno

Víkend jsem "prožil" ve společnosti Cenobitů. V pátek jsem koukl na nového Hellraisera (na poměry podobných pokusů u zajetých sérií slušný zářez, ale atmosféru to má jen místy a strašidelných momentů je pomálu), který mně navnadil si udělat v sobotu opáčko jedničky až trojky (pořád to funguje, i když každý díl trochu jinak - jednička staví na vztazích mezi postavami, tajemství a znovuoživlém bubákovi, dvojka jede na psychedelii a rozšiřování loru a trojka na pokušitelství a béčkovém gore) a v neděli - po zdejších doporučeních - dohnat rest v podobě Derricksonova debutu.

A dobře jsem udělal, protože Derrickson nezklamal a film je povedená žánrovka s jedním drobným ale. Jako psychokrimi ve stylu Finchera (nebo Angel Heart) to funguje skvěle. Jako Hellraiser to imho nefunguje téměř vůbec, přestože oblíbená dvojka Pinhead+kostka je přítomna. Derrickson sice tvrdí, že od pitche do scénáře to spolunapsal jako další díl v sérii, ale nedivím se Bradleymu a od pětky odejitému Barkerovi https://bloody-disgusting.com/editorials/3731740/hellraiser-inferno-revisiting-scott-derrickson-underrated-sequel/, že film nemají moc v lásce, protože to přesně vypadá, jako by někdo stávající dobrý scénář propojil se známou ip jen proto, aby se mu povedlo jej vůbec realizovat, jelikož producenti na zajetou ip slyší více, než na standalone projekty. Je fakt, že v rámci série je to zase něco nového a ne stále to samé dokola, tj. divák dostane trochu jiný pohled na zažité univerzum, ale v tomhle jsem prostě konzerva, no. Nicméně film jako takový je v pohodě a užil jsem si ho. Škoda jen, že těch Hellraiser prvků není ve filmu (o dost) více.

The Departed

Here we go again - přichystejte si vidle a pochodně, protože jsem si dal po letech kombo originál (jednička) vs remake hned po sobě (což jsem ještě nikdy neudělal) a ... Scorsese pořád vede, sorry jako:-).

A to mám HK kriminálky/akčňáky extra v oblibě a Nicholson fakt není moje první (druhá, třetí, atd.) volba, když se řekne "Jaký je Tvůj oblíbený herec?". Zatímco kápo v originále je když už ne k smíchu, tak takový neškodný medvídek, Nicholson sice vykrádá sám sebe v charismatic evil módu, ale prostě vládne. U dvojice DiCaprio/Damon je to dojmologicky zhruba nastejno s původním castingem, ale Leo i Matt by se do mého seznamu dostali, takže i tady lehce preferuju remake. Není to tak, že originál je nějaká slabota a remake ultra kvalitka, ale když bych si musel vybrat, tak - shame on me - zvedám ruku pro Martyho. Nicméně na zlaté plešouny to tehdy fakt nebylo, pod to bych se klidně podepsal.

P.S. Je to nitpicking, ale zatímco děj u Scorseseho se odehrává asi rok potom, co se obě krysy dostanou na své místo, v originále je to okolo 10 let a člověk si říká, co tam ti dva celou dobu teda dělali:-).    

P.P.S. Další zastávka něco z dvojic Cape Fear vs Cape Fear (když už jsme u Martyho), Insomnia vs Insomnia, Open Your Eyes vs Vanilla Sky, The Girl with the Dragon Tattoo vs The Girl with the Dragon Tattoo, L.A. Takedown vs Heat (nefér souboj, ale tak čistě ze zvědavosti), nebo Dune vs Dune: Part One (ok, taky nefér souboj brutálně zkrácená/vykuchaná verze vs adaptace pouze poloviny knihy, ale life is a bitch, so...):-).

Hellraiser 6/10

Ve zkratce - dopadlo to mnohem lépe, než je u podobných remakeů, rebootů, sequelů, prequelů, atd. u dlouhotrvajících a pravidelně "vytěžovaných" sérií obvykle zvykem, ale trailer přece jen navnadil na ještě o něco intenzivnější divácký zážitek a několika klopýtnutím po cestě (z čehož některé byly docela zbytečné) se film taktéž, bohužel, nevyhnul. Bruckner podobné žánrovky na pomezí hororu a thrilleru točit docela umí a i tentokrát po čistě řemeslné stránce není filmu příliš co vytknout. Bohužel se v tomto případě poprvé "potkal" se zajetou franšízou, která má jistá, zažitá pravidla, ale o tom až později. 

Začneme dobrými zprávami. Natáčení v Srbsku (proč to, sakra, nenatočili u nás:-)?), zastupující zde domovinu a obecně levná produkce sice tu a tam z filmu prosvítá, ale celkově nejde o nic, co by filmu vysloveně škodilo (na rozdíl od jiných nízkorozpočtovek, u kterých všudypřítomná lacinost všeho a všech sálá z každého záběru). Clayton, jako nová iterace legendárního Pinheada (v titulcích uvedena nikoliv jako The Hell Priest, ale jen The Priest), je úplně v pohodě a svou pohlavně neurčitou identitou a remixovaným hlasem bez problému zapadá do univerza. Nicméně je ale přece jen škoda, že si Bruckner s Goyerem a Barkerem nevzpomněli i na strejdu Bradleyho alespoň na úrovni nějakého camea (bylo by to takové hezké pomrknutí na fanoušky série). 

Cenobiti jako takoví mají slušný design, který je naštěstí věrný originálu, což také u podobných předělávek není pravidlo. Detektivní linka ve spojení s hororem je vděčná záležitost (viz Scream nebo The Ring) a funguje i tentokrát, přičemž partička hlavních postav se tady nechová vyloženě jako idioti (nejen v hororech častý to neduh) a sem tam někdo z nich vyrukuje s dobrým nápadem, jak nějakou situaci vyřešit (alespoň teoreticky:-)). Bruckner dal chvályhodně vale prvoplánovým jump scare scénám (lekl jsem se všehovšudy jednou), ve prospěch budování napětí jen pomocí kamery, střihu a hudby. Současně kvituji, že přednost dostaly staré, dobré praktické efekty a cgi balastu je přítomno jen nezbytné minimum. Potěšily rovněž nejrůznější easter-eggy jak na knižní předlohu, tak na adaptaci a její pokračování (Lemarchand Configuration vs Lament Configuration), s čímž souvisí i opětovně použité hlavní hudební motivy z OST jedničky a dvojky. A nakonec bylo fajn zase po dlouhé době vidět v něčem Višnjiče, ovšem ve filmu se moc neohřeje (závěrečná scéna ale stojí za to:-)).

Nicméně vedle výše uvedených kladů, jsou tady i nějaké ty pihy a vady na kráse, případně rovnou zápory. Na předělávku zbytečně dlouhá expozice (většina diváků přece ví o co jde), kdy se jen čeká na to, až se konečně na scéně objeví Cenobiti. Stopáž je obecně docela přestřelená (s ohledem na to, co všechno se ve filmu ne/stane). Slušnou atmosféru se Brucknerovi daří budovat jen místy, nejen proto, že vysloveně hororových (tj. strašidelných) momentů ve filmu, bohužel, moc není. Stejně tak gore scénami se zde dost šetří (ale když už na ně dojde řada, tak jde o fajn řemeslo) a celkově je zde eRkový rating, až na pár scén, trestuhodně nevyužitý (když nepočítáme nadávky). Větší důraz na psychickou stránku věci (a.k.a. utrpení, bolest, beznaděj, atd.) než fyzickou je sice zajímavá vrstva navíc, ale tahle franšíza má kořeny zejména v tom fyzičnu, takže jeho potlačení je do určité míry chyba. 

Samotný lore a vysvětlování pravidel fungování kostky, Cenobitů a "jiné dimenze" (proč se to už od nevím kolikátého dílu nenazývá Peklo, když ho má film v názvu?) se pro nováčky omezilo na úplné minimum (to podstatné/základ nastíněn ale je) a k tomu nechybí i nějaké ty dějové nekonzistence typu schopnost Cenobitů ohýbat realitu a teleportovat se kamkoliv se jim zachce vs neschopnost překonat jedny mříže. Linka s drogovou závislostí a souvisejícími přechody mezi bděním a halucinacemi je jen lehce načrtnuta a přitom by se nabízelo okolo ní postavit celý děj. Plus finále není až tak strhující, jak jsem doufal (byť oceňuji gesto hlavní hrdinky na konto hořkosladkého vítězství). To vše táhne film více nebo méně směrem dolů.

Je vidět, že trojice Bruckner, Goyer a Barker oplývá nápady a byla tady snaha se vydat malinko jinou cestou, než kultovní originál. Někomu to bude vyhovovat více, někomu naopak méně. V mém případě jsem za každý slušný horor (a příspěvek do zajetých sérií obzvlášť) moc rád, přičemž po zhlédnutí filmu jsem dostal chuť se obratem podívat po letech znovu na jedničku, takže celkově dobrá práce. 

P.S. Úplně závěrečná scéna, aneb náborářské video, jak se stát Cenobitem, jakožto zpodobněná esence téhle franšízy, byla vskutku uspokojivá. Škoda jen, že podobně intenzivní nebyl celý film.

Shotgun Wedding

Koukám, že Bezos vtrhl na pitch meeting potom, co viděl The Lost City od Paramountu a nařídil natočit to samé, jen low level, ale zato s eRkem:-). Lopez celý film v jedněch, postupně se rozpadajících, hadrech jako Bullock, Duhamel jako neschopná silnější polovička/sidekick jako Tatum, Coolidge jako rádoby vtipná vedlejší postavička jako ta tlustá černoška, k tomu halda bezejmenných záporáků k odpravení, atd.

Kdyby to dopadlo na způsob slušného Ready or Not, tak bych se vůbec nezlobil, ale obávám se, že tady (jako u toho Paramountu:-)) budou prim hrát hlavně humory.

&

To, že to bude nenáročná žánrová jednohubka na jeden streamovací večer je asi jasné, ale otázkou je, jak moc zábavné to nakonec bude. Zatím to na mně působí tak, že jediná malá naděje je asi jen avizované eRko a stopáž okolo hodiny a půl. Jen doufám, že to přepadávání, zajímání a osvobozování nebude až v poslední čtvrthodině a zbytek filmu bude přeplněn humory ve stylu left/right boops.

Violent Night

Wirkola zatím nezklamal a tohle vypadá na další zábavnou blbinu (a naštěstí v eRku), plus k tomu sympaťák Harbour a šikulové z 87Eleven, takže není co řešit, a.k.a. datum zakroužkováno:-).

Ale jak jsem psal u Tripu, je už na čase, aby mu někdo dal budget 200m a Wirkola se od podobných malých žánrovek posunul do první ligy, protože tenhle chlapec na to imho má. 

&

Nic jiného, než skvělou zábavnou jízdu plnou krve a mrtvol, jsem od Wirkoly ani nečekal. Od dvojky Dead Snow si to dává s velkým přehledem a jak už jsem jednou psal, až mu někdo odklepne 200m budget a dá mu volnou ruku (tak jako Raimimu nebo Jacksonovi, kteří vzešli z podobného splatter/slapstick low budget zákoutí), budou se teprve dít věci:-)

&

Gibsonův Fatman na to šel podobně (pomalý rozjezd, naplňování škatulky klasických vánočních filmů, přepnutí do akčního režimu v závěru, atd.) a zase tak moc se to nevyvedlo, tady to má naštěstí pod palcem šikula Wirkola a Harbour je velký sympaťák snad všude, takže věřím v mnohem lepší zážitek a těším se:-).

Emancipation

Ne, ne, tak rutinér Fuqua si točí první artovku (audiovizuál není meh, ale umění, mkay:-)?), spolu se Smithem křičí "chci zlatého plešouna" z každé scény, hodí to i do kin, takže řetězové FYC maily jsou v Cupertinu již jistě připraveny:-) a k tomu notorický béčkař ze Žižky a šílený Trevor z Kanady:-)? Tvl, to chci rozhodně vidět.

A jak jsou mi Oscaři totálně fuk, tak doufám, že tohle shrábne jackpot. Zruší akademie ban Smithovi? Bude za něj přebírat cenu Pinkett-Smith? Bude to zase moderovat Rock? Hmm, samé otázky:-).

&

Masterpiece meets instant classic:-). Je tam prostě všechno jak z artově-festivalové kuchařky - černí otroci, plantáže, bílí otrokáři, true story bro, psi, cibule (pachová stopa, to je prevít), bažiny, aligátoři, abolicionismus, černí vojáci z Glory, social justice faktor, Žižka, Trevor, i na nějaké to bičování a nechvalně známé focení zjizvených zad jistě dojde. Pure art at its best and the Oscar goes to Cupertino, niggas:-). 

&

Hmm, tak to je docela zklamání. Fuqua se Smithem podle všeho klamali tělem, protože podle kritik jde o plus minus obyčejný šablonovitý hollywoodský historický akčňák, takže žádné wannabe oscarové ambice se asi nekonají, vyjma tedy prapodivného audiovizuálu a tuny slow-mo:-). A já plus určitě i Cook jsme se tak těšili, že se Fuqua s Pinkett Smith v zastoupení projdou po červeném koberci:-).

Athena 8/10

Působivá sociálně-kritická sonda do osudů jedné přistěhovalecké rodiny, kterou tragická událost na začátku filmu vyšle na osudovou cestu do míst, odkud není návratu a která zaujme samozřejmě zejména svou formální stránkou (úvodní "jednozáběrová" desetiminutovka je opravdu skvostná), ovšem i po obsahové stránce dokáže toto drama o pouličním násilí diváka zaujmout.

Sázka na maximální dokumentárnost, ke které se one shot koncept hodí přímo ukázkově (viz nedávný Boiling Point), zde navíc důmyslně použit současně s klasickým snímáním a střihem (tam, kde to dává větší smysl, než kontinuální one shot) a divák má skutečně pocit, že se ocitl přímo uprostřed té nejhorší vřavy, málo známé až vyloženě neznámé herce (takže není předem jasné, kdo přežije a kdo eventuálně nikoliv), snahu vykreslit vzniklý konflikt jako jeden velký a šílený chaos jak pro vlastní postavy, tak také pro diváka, s čímž souvisí i samotný děj, který, pravda, nijak zvlášť nevyniká svou originalitou, nebo "šokujícími" odhaleními (fakt, že se zbylí bratři nakonec obrátí proti sobě je, s ohledem na jejich protichůdné postoje a odlišné sociální zázemí, jasný tak nějak od začátku), ale svým tempem (i díky střídmé stopáži) a důrazem na všudypřítomnou realističnost (včetně "utlumeného" finále s absencí nějaké pointy nebo katarze) napomáhá udržet divákovu pozornost až do konce filmu, v tomto případě vyšla Gavrasovi na výbornou. A to do takové míry, že se člověk až trochu podiví, že jde o originální dílo a film se nezakládá na nějaké skutečné události (byť inspirační zdroje jsou tady relativně zřejmé).

Celkově velice příjemné překvapení, které sice - alespoň v dohledné době - asi nepotřebuji vidět znovu, ale na první dobrou šlo o docela silný zážitek a minimálně po filmařské stránce také o zábavnou jízdu (byť téma samo o sobě zábavné pochopitelně moc není).

P.S. Kudos Netflixu za to, že zase pro jednou šel do sebe a rozhodl se pro distribuci podobné, tematicky problematické, záležitosti a nikoliv filmu, který u něj pouze někdo "odložil", protože nikde jinde o něj nikdo nestojí:-).

The Greatest Beer Run Ever 7/10

Farrelly se po feel-good dramedy o rasismu podle skutečných událostí rozhodl natočit feel-good dramedy o válce ve Vietnamu podle skutečných událostí a možná překvapivě mu to opět vyšlo. Zápletka je svou premisou tak neuvěřitelná, že kdyby nebyla založena na reálném příběhu, byl by film jistě označen za absurdní divadlo s doprovodnou stížností na scénáristy, kteří už fakt nevědí, co by si ještě vymysleli. Ale právě svou šíleností a nesmyslností ukázkově zrcadlí podstatu celého konfliktu, ve kterém se odehrává. 

A Farrelly to moc dobře ví, protože povedenou dobovou atmosférou, budovanou pro filmy o válce ve Vietnamu nepostradatelnými songy z té doby a natáčením na lokacích sice ne přímo v socialistické republice, ale co by napalmem kamenem dohodil, vedlejšími postavami, tvořenými roztodivnými figurkami od nadšených zelených mozků po obyčejné lidi, kteří chápou v jakém průseru se nachází a snaží se s tím vyrovnat jak jen to jde, občas humorným, občas absurdním všudypřítomným logistickým chaosem, ve kterém stačí havajská košile a vyhýbavé (a občas idiotské) odpovědi na to, aby se z člověka stal agent CIA:-) a v neposlední řadě jednotlivými, často až dadaistickými, historkami jak ze zázemí, tak z (častokrát horké) fronty, které hlavní postava během své dobrodružné výpravy "tam a zase zpátky" prožije, se film blíží válečně-humorným klasikám Good Morning, Vietnam a Air America. 

K tomu se tady Farrelly může opřít i o herecké představitele. Efron v titulní roli tak trochu dobromyslného prosťáčka, který si v průběhu děje projde určitým charakterovým vývojem, hraje hodně slušně a dávno už není jen "ten hezounek z Disneyho muzikálu", sekundující Crowe tady vystřihl dalšího ze svých nenápadných hrdinů z lidu s jasným morálním kompasem a potěšil rovněž Murray v pro něj možná netypické roli, který i na malém prostoru hraje skvěle.

Na rozdíl od minula se v tomto případě asi pro žádné ceny na pódium chodit nebude, protože se tady nenastavuje žádné zrcadlo, neřeší se "vážná témata" a netepe se do velkého společenského traumatu, ale to vůbec nevadí, protože výsledek i tak stojí za to.   

Blonde 6/10

Po Luhrmannově nedávném Elvisovi v krátké době další silná autorská vize a tak jako v případě Luhrmanna jde spíše o opulentní audiovizuální pomník králi rock and rollu, než prostý popis jeho života, osoby, díla a doby, tak i Dominikova (v pořadí už druhá) knižní adaptace čistokrevně vyfabulované "autobiografie"  je všechno možné, jen ne typická biopic žánrovka klasického střihu.

A vlastně ani nemůže být, protože - s ohledem na předlohu - cokoliv ve filmu divák uvidí a uslyší, se z největší pravděpodobností buď vůbec nestalo, nebo se to stalo o dost jinak, než tvůrci naznačují, nebo vyloženě prezentují. Nicméně Dominik se rozhodl ve svém podání zajít ještě dál, protože o obsah (jakýkoliv) tady vůbec nejde, tady se "jede" především na formu. Za biografii (ať už "skutečnou" nebo fiktivní) se film jen maskuje, v podstatě je to hypnotická psychedelická sonda/fantazie do pomalého psychického a postupem času i fyzického rozpadu jedné osobnosti (shodou okolností pojmenované stejně jako jedna docela slavná herečka:-)), trpící celoživotním daddy complexem. Takže nemá moc cenu filmu vyčítat, že skutečná MM se chovala úplně jinak a tohle nebo támhleto (by) ne/udělala.

V průběhu celého filmu jsem si v duchu kladl otázky, kdy to celé začne dávat nějaký smysl (alespoň na základní úrovni, tj. smysluplné dialogy, pochopitelné motivace postav a příčinné souvislosti jejich jednání, nebo návaznosti jednotlivých událostí po sobě) a kdy se děj konečně "rozjede". Spoiler: nezačne a tak trochu zhruba v poslední hodině s nástupem Brodyho postavy, přičemž poslední čtvrthodina se přepíná už vyloženě do full retard psycho experience záležitosti.

Po formální stránce jde Dominik po vyšlapané cestičce tradičních to atributů všech artovek. Takže nechybějí "povinné" prvky typu střídání černobílého a barevného obrazu, střídání poměru stran (oboje čistě nahodile, bez jakéhokoliv napojení na vývoj postav nebo samotného děje), chaotické skoky v čase (jejichž prostřednictvím se z děje stává jen sbírka náhodných obrazů), časté full frontaly (de Armas, nebo spíše její body double, se toho fakt nebojí a plusové body za to, že jisté partie se post-produkčně uměle "nevylepšovaly", aby odpovídaly skutečné MM:-)), nebo přehršel POV záběrů, častokrát z opravdu netradičních míst (a někdy dokonce i z takových, odkud by divák něco vidět možná ani vůbec nechtěl:-)). S čímž souvisí i fakt, že rating tady byl vytěžen do poslední kapky* (ehm:-)), jelikož Dominikově vizi bylo eRko tak těsné, že bylo nutné sáhnout ke komerčně smrtícímu ratingu NC-17 (zatímco pro kina jsou filmy častokrát opakovaně přestříhávány, aby dosáhly na "smířlivější" eRko, na streamu jsou, naštěstí, hranice přece jen volnější). Nicméně na konto formy musím uznat, že některé sekvence stran střihové skladby v kombinaci s výbornou hudbou (Cave se prostě nezapře) byly skutečně parádní (příkladem budiž třeba "z letadla do kina a zase zpátky").

Nahoru film rozhodně (mocně) táhne herecké obsazení, pro někoho možná překvapivě, v čele s fantastickým výkonem de Armas (osobně jsem věřil, že to zvládne a naštěstí se povedlo:-)), která tady jasně dokazuje, že nálepkou "jen hezká tvářička" to v jejím případě nekončí a po traileru se vyrojivší stížnosti na její latinskoamerický akcent doslova zadupává do země. Co je na obsazení zrovna de Armas do hlavní role zajímavé (a dodává filmu další vrstvu) je fakt, že zde hraje vlastně samu sebe (odhlédneme-li od psychických a zdravotních problémů postavy) - začínající herečku, okolím považovanou jen za kus masa, která se ovšem svou cílevědomostí a pracovitostí dostala do "velkých" filmů a pokouší se změnit svůj obraz z pouhé ozdoby na plátně na charakterní herečku. V těsném závěsu za výkonem de Armas je Brody (od jehož nástupu nabírá film konečně nějaké grády) i Cannavale, škoda že oba nemají ještě o trochu více prostoru.

Ve výsledku jsem se místy docela slušně bavil, místy jsem se docela slušně nudil (zejména v první polovině filmu), ale celou dobu jsem obdivoval působivou kreaci de Armas, která do své role dávala opravdu vše. Nebýt jí (a Brodyho s Cannavalem), jdu s hodnocením ještě níž.       

*Na legendární "Happy Birthday, Mr. President" scénu kupodivu sice nedošlo, náhradou ovšem došlo na jiné, neméně pozoruhodné, vzájemné interakce s panem prezidentem:-).

Dead For A Dollar 5/10

Slušná práce, ale vzhledem k lidem před (Waltz a hlavně Dafoe se do westernu hodí jako málokdo) i za kamerou (režijní matador Hill se k westernu vrací po 15 letech) jsem doufal v ještě o něco větší zásah. Ani by tak nevadilo, že příběhově si to půjčuje kdeco (zejména z nestárnoucí klasiky The Professionals), skromný budget kouká z každé scény (přes pokusy o panoramatické záběry a jednu slušnou kamerovou jízdu z dronu se skoro až televizní look celého filmu nezapře) a nic tady není vysloveně špatně (byť některé scény, resp. dialogy, hraničí až s ochotnickým divadlem), ale bohužel nic tady není ani vyloženě skvělé (Waltz hraje podstatně méně zábavnou verzi svého zubaře z Djanga, Dafoe je tady extrémně nevyužitý a děj se dost dlouho točí v kruhu, naštěstí to ale vyvažuje hodně dobrá Brosnahan a obstojný Bratt, vystupující zde kdoví proč jako mexikán (na Bardema už asi nezbyly prachy:-)), plus finální přestřelka v tradičním "jeden proti všem" stylu). Při té současné nouzi o nějaký (slušný) western je ale každý podobný kousek vlastně dobrý:-).