A Farrelly to moc dobře ví, protože povedenou dobovou atmosférou, budovanou pro filmy o válce ve Vietnamu nepostradatelnými songy z té doby a natáčením na lokacích sice ne přímo v socialistické republice, ale co by napalmem kamenem dohodil, vedlejšími postavami, tvořenými roztodivnými figurkami od nadšených zelených mozků po obyčejné lidi, kteří chápou v jakém průseru se nachází a snaží se s tím vyrovnat jak jen to jde, občas humorným, občas absurdním všudypřítomným logistickým chaosem, ve kterém stačí havajská košile a vyhýbavé (a občas idiotské) odpovědi na to, aby se z člověka stal agent CIA:-) a v neposlední řadě jednotlivými, často až dadaistickými, historkami jak ze zázemí, tak z (častokrát horké) fronty, které hlavní postava během své dobrodružné výpravy "tam a zase zpátky" prožije, se film blíží válečně-humorným klasikám Good Morning, Vietnam a Air America.
K tomu se tady Farrelly může opřít i o herecké představitele. Efron v titulní roli tak trochu dobromyslného prosťáčka, který si v průběhu děje projde určitým charakterovým vývojem, hraje hodně slušně a dávno už není jen "ten hezounek z Disneyho muzikálu", sekundující Crowe tady vystřihl dalšího ze svých nenápadných hrdinů z lidu s jasným morálním kompasem a potěšil rovněž Murray v pro něj možná netypické roli, který i na malém prostoru hraje skvěle.
Na rozdíl od minula se v tomto případě asi pro žádné ceny na pódium chodit nebude, protože se tady nenastavuje žádné zrcadlo, neřeší se "vážná témata" a netepe se do velkého společenského traumatu, ale to vůbec nevadí, protože výsledek i tak stojí za to.
