Samotný děj filmu se skládá z několika slavných hudebních čísel, které tvoří highlighty snímku (na The Saga Begins bohužel trestuhodně, ale v rámci příběhu pochopitelně, nedošlo) a jejich (téměř jistě zcela) smyšlené geneze, doprovázené tradiční příběhovou linkou o postupném vzestupu největšího milovníka akordeonu na světě až na vrchol popularity. V podstatě by se dalo soudit, že tady jde jen o jedno velké hudební video s několika nezpívanými pasážemi v délce celovečerního filmu. Zkušení znalci mistrovy doby a jeho díla se tedy v průběhu vyprávění pravděpodobně nedočkají ničeho extra nového, co by je mohlo překvapit.
Sám se nicméně mezi oddané fanoušky neřadím a moje povědomí o "podivném" (ehm:-)) obrýleném pánovi s pornoknírkem a trvalou na hlavě začalo a skončilo u zhlédnutí několika jeho nejslavnějších hudebních parodií (které se mi docela líbily), takže nemohu soudit, co všechno se ve filmu zakládá na skutečnosti, co je mírně přizpůsobeno pro filmově-dramatické účely a co je vyslovená fabulace. Přesto, nebo možná právě proto, jsem se při sledování filmu slušně bavil, přičemž značný podíl na tom měly jak některé vybrané scény (prohození role originálu vs parodie u Jacksonova hitu Bad, Maddona a její zakomponování do děje, dostaveníčko u narkomafie, pohovory v hudebním vydavatelství), tak především, hereckou výzvu neustále hledající, Radcliffe v hlavní roli.
Přiznávám se, že v době HP jsem se Radcliffeovu herectví tak trochu smál, ale musím uznat, že už pár let si vybírá zajímavé projekty a vycházejí z toho, i jeho zásluhou, celkem slušné filmy (typu Swiss Army Man, Guns Akimbo, nebo Escape from Pretoria), včetně tohoto posledního, ve kterém si připisuje další chameleonský zářez, takže celkově palec nahoru filmu i jemu osobně:-).
