Klasický úvod v podobě telefonního hovoru s vrahem, tradiční whodunit dějová linka, plno skvěle vygradovaných scén (prolog, obchod, žebřík, metro), pochopitelně spousty referencí na celou sérii a jednotlivé díly (tv bedna jako vražedný nástroj prostě nikdy nezklame:-)), k tomu samozřejmě meta odkazy na hororový žánr jako takový a největší klasiky (obrácení rolí lovce a oběti po vzoru Halloweenu H20), jak se v sérii stalo již dobrým zvykem, nepostradatelný hlas Jacksona, který se zkrátka nikdy neomrzí a i zde odvádí mistrovskou práci, návrat starých postav z předchozích dílů (Cox, Ulrich a Panettiere), připomenutí známých hudebních motivů postav (Deweyho melodie ze dvojky, vypůjčená z OST Broken Arrow), nebo značkou proslavený důraz na fyzickou stránku konfrontace jednotlivých postav s místním antagonistou. Tohle všechno diváci ve filmu naleznou, ovšem tím to ještě nekončí.
Přestože se jedná o několikátý díl v sérii a divák by předem očekával, že se studnice nových, ideálně neotřelých, nápadů již vyčerpala, tvůrci aktuálního pokračování si pro diváky přichystali hned několik novinek, které dlouhá léta prověřené schéma příjemně oživují (byť základ je pochopitelně stále stejný a k žádným zásadním změnám tady nedochází). Konečně v sérii tvůrci přepracovali ten neustále opakovaný (s čestnou výjimkou trojky) a upřímně už malinko přežitý koncept dvojice zabijáků (po navýšení počtu vyznavačů ostrých nožů ze dvou na tři jsem volal už v případě pětky a mé přání bylo v šestce kupodivu vyslyšeno:-)), nicméně dvojkou zavedený prvek genderové vyváženosti v řadách vrahů stále přetrvává i zde, což s ohledem na fakt, že stran jednotlivých killů se tentokrát notně přitlačilo na pilu, vyznívá ještě více nevěrohodně než kdykoliv dříve. Nadále pak doufám, že v příštích dílech zajdou tvůrci ještě dál a dočkáme se něčeho ve stylu "stabathon" turnaje (spousty vzájemně si konkurujících (týmů) vrahů pořádajících vražedný hon na hlavní postavy).
Tajemný záporák tentokrát neútočí na své nebohé oběti pouze za situace, kdy má dostatečný klid na svou práci, ale nerozpakuje se vzít do ruky nůž, potažmo střelnou zbraň, na veřejnosti před zraky spousty svědků a potenciálně dalších obětí. S čímž souvisí fakt, že body count se od posledně o něco navýšil, což je chvályhodné, protože minule to žádná hitparáda nebyla. Dalším plusem je brutalita a nekompromisnost samotných killů, které se úctyhodně pozvedly na novou úroveň. Zdejší praktické ukázky zručného zacházení s kuchyňským náčiním tady působí skutečně intenzivně. Současně pojmout část vyprávění z pohledu vraha, byť jde o snaživého začátečníka a nikoliv hlavní ostřílenou "hvězdu" téhle show, je vítané osvěžení a vůbec bych se nebránil, kdyby se v sedmičce tento koncept zopakoval (takové POV ala Ghostface by mohlo stát za to:-)). Škoda, že zajímavá a nosná linka konkurenčního týmu vrahů není ve filmu rozvedena o něco více. Ke zmíněnému zabijáckému soutěžení, kdo z vrahů vytipovanou oběť zabije, je od toho už jen krůček.
Campbell se v šestce a stejně tak úplně poprvé v celé sérii neobjevuje (a to z finančních důvodů) a vlastně to ani nijak zvlášť nevadí. Je zřejmé, že se tvůrci snaží pomalu, ale jistě odstřihnout značku od původních postav a plně se soustředí na v minulém díle představené postavy, jakožto nové tahouny značky v dalších pokračováních (po odpravení Arquettea v pětce jsem v šestce očekával odchod ze scény i v případě Cox, k čemuž tak nějak napůl došlo:-), absentující Campbell se sice v dalších dílech objevit může, ale upřímně bych se vlastně nedivil, kdyby se již do série nevrátila). Stran obsazení se od posledně nic moc nezměnilo. Barrera předvádí slušný výkon, Ortega by si zasloužila mnohem více prostoru, Cox trousí hlášky jako za mlada (a stále vypadá jako oživlá mumie:-)) a nové herecké posily jsou s výjimkou Panettiere (která je navíc staronová posila) prakticky jen do počtu a bez šance diváka nějak výrazněji zaujmout. Což naneštěstí platí i pro Weaving, na kterou jsem se předem značně těšil, protože si v šestce moc dlouho nepobude. Její účast ve filmu se totiž omezila na pouhé cameo ve stylu Barrymore v jedničce (aneb tvůrci to udělali znovu a zase jsem naletěl:-)).
Nicméně ne vše se v šestce podařilo tak, jak bych si představoval a vedle svěžích tvůrčích rozhodnutí jsou zde také nějaké ty vady na kráse, přičemž jejich množství je o něco málo větší než posledně. Zasazení děje do městského prostředí na papíře slibovalo spousty příležitostí, jak divákům ukázat nějaké netradiční situace a nebo neokoukané způsoby likvidace postav, které se v sérii dosud neobjevily. Bohužel nové prostředí je ve filmu využito naprosto minimálně a povedených scén typu metro je pohříchu málo (scéna se žebříkem se nepočítá, protože by se mohla odehrávat v podstatě kdekoliv). Přitom se nabízelo tolik možností (letiště, přístav, nákupní střediska, zábavní park, mrakodrapy, kanalizace, mosty, sportovní arény, trajekty, atd.), o pamětihodnostech NYC (Socha Svobody, Empire State Building, Central Park, Times Square, atd.) ani nemluvě. V tomto směru si vedla mnohem originálněji trojka, ve které děj zavedl postavy do LA, přesněji řečeno do samotného Hollywoodu, ale třeba i jinak mizerná osmička Friday the 13th, která se z části odehrává taktéž v NYC.
Psychopatická linka ve stylu Psycho, která byla nastolena v předchozím díle, je tady sice dále rozvedena, za což patří tvůrcům pochvala, ale z mého pohledu by šlo toto téma rozpracovat ještě více, snad se bude v sedmičce s potenciální rozpolceností hlavní postavy pracovat mnohem důkladněji (co tak třeba postavit obě nevlastní sestry proti sobě:-)?). Nový ústřední prvek vyprávění, v podobě náhledu na vražené události (a na meta úrovni na film samotný) jako na franšízu, ve skutečnosti není nic dosud neviděného. Pravidlo o nových postavách, mezi kterými je třeba hledat nového vraha, platí už od dvojky a poučkou o postradatelnosti původních postav se tvůrci řídili už v pětce. Taktéž s mytologií série se zde pracuje poněkud méně nápaditě než minule. V traileru proklamovaná "síň slávy" je bohužel využita jen k fan service scéně "prohlídky po přítomných atrakcích" a to je vše. Navíc totožný motiv pro rozpoutání vlny vražd (pomsta za zabití člena rodiny) byl ve dvojce, zatímco scénáristická klička s fingováním smrti postavy, která se v závěru ukáže být jedním z vrahů, byla ve trojce, přičemž finální odhalení identity záporáků je stejně ne/přesvědčivé jako opět ve trojce.
Na poli slasherové konkurence, počítaje v to zejména tuny novodobých předělávek kultovních klasik z 70s a 80s, se ovšem i přes zmíněné výtky jedná o jasný kvalitativní nadstandard a jak jsem psal už v případě pětky - kéž by si každé pokračování s takto vysokým pořadovým číslem v sérii vedlo po stránce kvality podobně zdařile. Šestka v tomto ohledu naštěstí značce nevrazila nůž do zad (ehm:-)) a všemi předchozími díly nastolenou laťku nadále drží velmi vysoko. Celkově jde o další skvělý příspěvek do série a těším se na sedmičku. Snad současná forma tvůrcům vydrží co nejdéle:-).
