Dobrou zprávou je fakt, že mé prvotní obavy se nenaplnily a celovečerně debutující Jordan zvládá řemeslo bez výraznějších problémů. Nepředvádí sice nic vysloveně extra, ale vyvaroval se zásadnějších chyb, film v jeho podání funguje a celkově odvádí slušnou práci. Dokonce si pro diváky přichystal pár zajímavých nápadů (záběry z podhledu, použití ruční kamery a záběrů přes rameno herce, nebo psycho sekvence zápolení v ringu bez publika, která docela chytře nahrazuje tradiční střihovou montáž uplynulých kol mezi úvodem zápasu a jeho rozuzlením ve finálovém kole), které jsou ovšem utopeny v banálním příběhu, nadměrné stopáži a nudné rodinné lince. Zbytek je pak standardní žánrová výplň, složená ze slow motion záběrů a rychlého švenkování kamery v zápasech, tréninkových montáží, vydatného product placementu a spousty příběhových klišé ze všech předchozích dílů (bývalý přítel, který se obrátí proti hlavní postavě, nedobrovolný návrat do ringu po konci kariéry, těžké zranění v zápase, vítězství na poslední chvíli, výpomoc při tréninku bývalým soupeřem, úmrtí blízké osoby, partnerské neshody, atd.).
Navíc ústřední konflikt mezi oběma protivníky moc nefunguje. Za celý film jsem neměl pocit, že hlavní postavě a jeho soupeři o něco skutečně jde a v ringu si sáhnou psychicky i fyzicky na dno, což následně kulminuje v dojemné "usmiřovací" scéně na konci filmu ve stylu "padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina", která vyloženě působí jako oslí můstek pro angažování postavy Majorse v dalších dílech. Příliš nepomáhá ani zbytečně dlouhá expozice (po úvodním zápase čeká na diváka hodina vaty, než dojde k dalšímu souboji v ringu) a kolísavé tempo (trojka je nejkratší z celé trilogie a přesto by stopáž zasloužila zkrátit alespoň o čtvrt hodiny). Film zachraňuje především ústřední herecká dvojice Jordan a Majors, která má mezi sebou slušnou chemii (byť stran vzájemné animozity na duo Rocky a Drago nebo Rocky a Lang nemají ani náhodou) a disponuje jistým charismatem. Palec nahoru za fyzickou kondici obou představitelů (zejména v případě Majorse) a finálový zápas, který s realitou asi nemá moc společného, ale vypadá drsně a efektně. Dalším plusem pak je Thompson, která sice nedostala příliš prostoru, ale možná o to více se snaží.
Trojka jasně ukazuje, že bez středobodu celé ságy, tj. postavy Rockyho, se tahle série do budoucna bez problémů obejde (ve filmu je tak trochu z povinnosti zmíněn jen jednou větou a to je vše) a zamýšlený ambiciózní Creed-verse může směle odstartovat se záplavou dalších pokračování a souvisejících spin-offů. Otázkou jen je, zda je to dobře nebo špatně. Po devíti, tu lepších, tu horších, dílech víceméně stále o tom samém (s malými obměnami) bude dost těžké přijít s něčím novým, aniž by to nějakým způsobem nevykrádalo předchozí filmy. Trojka toho budiž důkazem.
