Nezmar Cage je ve filmu nepřekvapivě opět ve své tradiční trademarkové "Cage rage" poloze:-), ovšem na rozdíl od jiných mistrových kusů se jeho specifický tvůrčí přístup pro roli legendárního záporáka hodí přímo ideálně a Cage se svým typicky afektovaným projevem si tak krade celý film pro sebe. Houltovi nelze upřít snahu a nadšení, bohužel je tvůrci filmu donucen se v průběhu děje pravidelně přepínat mezi sympatickým loserem a nekompromisním badassem, což zvládá s proměnlivou úspěšností. Tak jako v případě Cage pro něj ovšem platí, že pokud jeho postava v určitých částech filmu příliš nefunguje, nepadá vina na jeho hlavu. Awkwafina tady kupodivu není tak marná jako téměř všude jinde, kde se dosud objevila a svůj obvyklý level nevtipnosti/otravnosti se jí po většinu času daří držet poměrně na uzdě.
Zbytek filmu bohužel zaostává hned na několika úrovních najednou. Počínaje nesourodým žánrovým mixem komediálního hororu (nějaké napětí je přítomno opravdu jen decentně, strach pro jistotu vůbec) a gangsterky (dějová linka s mafiány a jejich spojenectvím s místním fanouškem krčních tepen působí dost podivně), přes nevýraznou až odbytou akci (nechybí ji sice vydatná dávka krvavě brutálního gore na hraně grotesky, ale to je tak všechno) a sterilní až bezzubý (ehm:-)) humor (poměr zásahů/minutí terče není úplně příznivý, přičemž scény s terapeutickým sezením jsou stran vtipných situací totálně promarněnou příležitostí) a nevěrohodným platonicko-partnerským vztahem ústřední dvojice (moc nepomáhá, že Hoult a Awkwafina mají mezi sebou mizivou chemii) konče.
Zaujme tak jen pár jednotlivostí (stylové "kancelářské" závěrečné titulky, černobílý retro prolog vzdávající hold hororovým klasikám studia, překvapivá kompletní likvidace členů terapeutické skupiny (škoda, že v závěru filmu tvůrci zbaběle hodí ručník do ringu) a vysloveně potěší asi jen skromná stopáž:-)), což je poněkud tristní bilance. Celkově nejde o tak obskurní představení jako některé předchozí mistrovy počiny z nedávné doby, ale jelikož není laťka posazena nijak zvlášť vysoko, není v tomhle případě moc důvodů k oslavám. Žádné polehčující okolnosti pro McKaye se tak tentokrát nekonají. Cage zkrátka na kvalitní projekty nemá dlouhodobě štěstí a tady se to opět jen potvrdilo.
