Day-Lewis, Watson a Cox jsou samozřejmě výborní, téma návratu z vězení a snahy se nenechat semlít toxickým prostředím, ve kterém jsou společenské role jasně dané a něco jako neutrální pozice neexistuje, vděčné (vyměnit tady IRA za mafii a je z toho další Carlito's Way jako když vyšije), ale jinak se žádné velké nadšení v mém případě, tak jako před těmi zhruba 20 lety, nedostavilo (a nevěrohodně happyendový twist v závěru tomu také příliš nepomohl). To se stalo až následně, jelikož jsem po tomhle filmu dostal zálusk na předchozí počin dvojice Sheridan & Day-Lewis a podíval se na intenzivní In the Name of the Father, které je imho po kvalitativní stránce někde úplně jinde a to od hereckých výkonů (ten Day-Lewise je fakt strhující), přes dramatické situace, po sociálně-kritický komentář k tehdejší společnosti v UK, právnímu systému tamtéž a ke konfliktu s IRA. Tohle je pouze ok (ale za vidění to stojí).
