Air 6/10

S podobnými "produktovými" biografiemi se v poslední době roztrhl pytel a Jordan je díky nedávnému "účinkování" v Last Dance zase v kurzu, takže asi dávalo smysl, že se nerozlučné duo Affleck a Damon rozhodlo odstartovat produkci svého labelu Artists Equity něčím jako je zrovna tohle, zvlášť když se kromě podílu na produkci oba pánové zhostili i hlavní a nejdůležitější vedlejší role a na plac si s sebou přivedli ještě pár dalších šikovných hereckých posil k tomu. Trailer mě ovšem svým tempem a celkovým podáním příliš neoslnil a film nakonec taky ne.    

Film disponuje slušnou atmosférou 80s i díky zvolenému OST, plného dobových songů a většina herecké družiny zvládá odehrát své party bez sebemenšího zaváhání (kromě očekávaně silného Damona s Affleckem stojí za zmínku také Bateman s Tuckerem a zejména Davis, kteří všichni bez výjimky dokážou upoutat divákovu pozornost i na relativně nevelkém prostoru), nicméně samotná historka o tom, jak už tehdy obří konglomerát Nike spolu s Jordanovic rodinkou jedním párem tenisek spustili lavinu na poli marketingu, nasmlouvaných podílů ze zisku a účetních uzávěrek v oděvním průmyslu a tím k ještě násobně větším prachům přišli, bohužel moc zajímavá není.

Ani by tak nevadilo, že výsledek popisované honby za podepsáním Jordana je všeobecně znám (to je ostatně překážka, se kterou si musí poradit všechny biografie), problémem ale je, že k němu nevede nijak zvlášť zábavná, napínavá, nebo alespoň dramatická cesta a to i proto, že tady nic zásadního není v sázce. Nike vydělával obří prachy i bez Jordana, Jordan by se stal sportovní superhvězdou i bez tenisek a postava Damona by po uzavření basketbalové divize v Nike prostě "přestoupila" ke konkurenci (což se ve skutečnosti o něco později stejně stalo:-)). Tvůrčí rozhodnutí zredukovat ve filmu postavu samotného Jordana na v podstatě cameo, přestože se celý příběh točí okolo jeho osoby a názoru na spolupráci, je pak vyloženě podivné. O kolik zajímavější by bylo, kdyby se celý příběh odvyprávěl z jeho úhlu pohledu, tj. sportovní talent vs vypočítavé korporace, kterým přes usměvavé tváře a líbivé řeči jde jen o prachy.

The Super Mario Bros. Movie 6/10

Od Nintenda jsem nikdy nic nevlastnil a tudíž ani nehrál, jen kdysi dávno jsem měl tu čest vidět naprosto hrůzostrašnou adaptaci z 90s (zážitek vskutku na celý život, to zase ne že ne:-)) a čistě ze zvědavosti jsem v průběhu let strávil pár náhodných minut u několika gameplay videí v té době vycházejících her, které mě k přehodnocení dosavadního přístupu k téhle firmě nijak zvlášť nepřesvědčily. A možná podle toho také můj výsledný zážitek z aktuální adaptace dopadl. 

Pro fanoušky (nepřekvapivě zejména v dětském věku) kníratého instalatéra a obecně všeho možného od Nintenda je tahle identická filmová kopie jejich videoher jistě (dlouholetý) splněný sen a velkolepá oslava celé herní značky, jejíž jedinou vadou na kráse je fakt, že se nedá ovládat. Pro nefanoušky výše uvedeného (alespoň v mém případě) jde o vcelku fajn animák s pěkným a - pokud mohu soudit - hrám věrným audiovizuálem (nicméně kvalitativní špička je přece jen o něco výše), svižným tempem, bezpočtem referencí a easter eggů (některé jsem kupodivu dokázal identifikovat i já jakožto téměř absolutní neznalec a jistě to byl jen nepatrný zlomek jejich skutečného počtu) a povedenými hereckými výkony jednotlivých dabérů (Pratt, Taylor-Joy, Black i Rogen si role viditelně slyšitelně užívají). 

Bohužel také s extra přímočarým (zlí jazykové by možná uvedli naprosto banálním) a současně předvídatelným dějem (No, takže tady máme houby, strašidelný barák, překážkovou dráhu, motokáry a co dál? A dál nic, jo a z toho strašidelného baráku je ve filmu vidět asi sekunda:-).), bez jakéhokoliv originálního nápadu, který by nepocházel z předlohy (pokud ve filmu přece jen nějaký byl, tak v té záplavě copycat obsahu všude okolo jsem jej nezaznamenal) a na můj vkus s překvapivě skromným množstvím slovního i situačního humoru (na běžné poměry animáků) a nějakým způsobem zapamatování hodných scén (jednoznačně vede vtipná side-scrolling sekvence překonávání rozestavěné ulice, vzdávající hold všem Nintendo klasikám z žánru plošinovek). Příště by to chtělo navýšit ambice a invenci, ale dle tržeb je cílovka nadmíru spokojená a vítězná strategie se nemění, takže asi nelze doufat v lepší zítřky.

The Boxer

Naposledy viděno někdy krátce po přelomu milénia, ale shodou okolností to předminulý měsíc po dlouhé době zase běželo v tv (vlastně si ani nepamatuji, kdy to před tím naposledy dávali) a tak jsem neodolal a tu dvouhodinku se Sheridanem znovu strávil. Navzdory názvu bych se asi neodvážil to jakkoliv spojovat s klasikami boxerského žánru, protože ve středu Sheridanova zájmu jsou úplně jiná témata a sportovní linka je ve filmu fakt hodně okrajová záležitost. Scény z ringu jsou sice natočeny velice zručně, ale je jich strašně málo a nevedou v rámci příběhu k žádné katarzi (k tomu ve filmu slouží jiné dějové linky), tj. kdo se na film podívá hlavně/jen kvůli boxu, bude velice pravděpodobně zklamán. 

Day-Lewis, Watson a Cox jsou samozřejmě výborní, téma návratu z vězení a snahy se nenechat semlít toxickým prostředím, ve kterém jsou společenské role jasně dané a něco jako neutrální pozice neexistuje, vděčné (vyměnit tady IRA za mafii a je z toho další Carlito's Way jako když vyšije), ale jinak se žádné velké nadšení v mém případě, tak jako před těmi zhruba 20 lety, nedostavilo (a nevěrohodně happyendový twist v závěru tomu také příliš nepomohl). To se stalo až následně, jelikož jsem po tomhle filmu dostal zálusk na předchozí počin dvojice Sheridan & Day-Lewis a podíval se na intenzivní In the Name of the Father, které je imho po kvalitativní stránce někde úplně jinde a to od hereckých výkonů (ten Day-Lewise je fakt strhující), přes dramatické situace, po sociálně-kritický komentář k tehdejší společnosti v UK, právnímu systému tamtéž a ke konfliktu s IRA. Tohle je pouze ok (ale za vidění to stojí).

The Mother 4/10

Stará dobrá netflixovská klasika posledních pár let. Relativně zajímavá premisa, velká nebo bývalá velká hvězda v hlavní roli, slušní herci (Bernal, Fiennes) ve vedlejších rolích, kteří ovšem buď nemají co hrát, nebo mají ve filmu příliš málo prostoru, průměrný audiovizuál, ve světlých momentech rutinní a ve všech ostatních neschopná režie, miliónkrát viděný děj, který ničím nepřekvapí a ničím nezaujme, zato příběhové klišé trousí na každém kroku, cestování po exotických lokacích, nudná sterilní akce, jejíž úroveň převyšuje leckterý seriál a ani stran jejího množství nejde o žádný zázrak, polovičaté nebo rovnou nefungující pokusy o budování vztahů mezi postavami (skoro hodinu trvá, než se matka s dcerou dají dohromady a začnou řešit obvyklé vztahové klišé "hledání cesty k sobě navzájem") a obecně nějaké to drama, pokulhávající napětí a atmosféra, přestřelená dvouhodinová stopáž a samozřejmě žánrové zasazení dle současných trendů, ideálně třeba populární škatulka "velké holky s velkýma bouchačkama" (jak to, že tyhle čím dál tím početnější filmy stále ještě nemají vlastní žánrové označení?). 

Lopez po fyzické stránce zvládá roli bez větších problémů, po dramatické stránce je to už o něco horší (scénář a režie jí nejdou nijak zvlášť naproti), ale stále se pohybuje v mezích průměru a patří k tomu lepšímu, co film nabízí. Vše ostatní je za ní bohužel značně pozadu a to včetně faktoru celkové zábavnosti. Zkrátka další typické spotřební zboží streamingového giganta s omezenou zárukou kvality v řadě.

Fast X 6/10

Dobrá zpráva je, že je to lepší než minule. Špatná zpráva je, že ne tak výrazně, jak jsem doufal. Jako velký fanoušek značky (ok, přiznávám, die hard fan jsem až od pětky dál) musím smutně konstatovat, že kouzlo je prostě definitivně pryč a na žádné světlo na konci tunelu (Diesel, Statham a Johnson zase spolu v jednom filmu a vše bude zase fajn) v případě jedenáctky (nebo dokonce dvanáctky) už nevěřím. Tenhle tým stále krouží po trati, přestože závod už dávno skončil.  

Moritz s Dieselem se chytili do stejné pasti jako komiksovky a daří se jim proti tomu bojovat stejně úspěšně, tj. prakticky vůbec. Jednak je ve filmu (naprosto zbytečně) tolik postav, že přes stále narůstající stopáž už není čas na nic moc jiného než v lepším případě na jednu dedikovanou scénu a v tom horším na pouhé postávání před kamerou s občasným zamáváním tamtéž ve stylu "haló, já jsem (stále) tady". A jednak případná smrt některé z postav nestojí za moc více než nezúčastněné pokrčení rameny, protože si člověk nemůže být nikdy jistý, zda to tentokrát tvůrci myslí opravdu vážně, nebo se o nějaký ten díl později zase ukáže, že "ono to vlastně bylo trošku jinak" (fakt bych se vůbec nedivil, kdyby příště vytáhli z hrobu i tu Pataky a jak to nakonec plánují uhrát s Walkerem se raději ani neodvažuji hádat). 

Diesela hrajícího pořád dokola to samé neřeším, ten už jiný nikdy nebude, stejně tak "komické" duo Ludacris a Gibson, Emmanuel, jejíž jediným přínosem do série je v každém díle jiný účes, nebo zbytek party (Rodriguez, Brewster a Kang), která byla odsunuta na vedlejší kolej už kdoví kolik dílů zpátky, ale nepříjemně mě překvapil Momoa, jehož cirkusový trapnohumor na mě po většinu filmu absolutně nefungoval (asi už jsem spadl do kolonky #2old4thisshit:-)). Ostatní dopadli jako obvykle. Cena je totálně nevyužitý (velká škoda), totéž Statham (ještě větší škoda), totéž Theron (ta je očividně "šetřena" do jedenáctky pro obvyklou badguy/goodguy otočku), totéž Larson (ukázkově zbytečná postava), snad jen Ritchson tady dostal více prostoru (a využil jej). Kohokoliv dalšího nemá cenu vůbec řešit.  

Proč Momoa čekal se svou pomstou celou dekádu, než se konečně rozhoupal k věci, nestojí Leterrierovi ani za minutový dialog (přitom by stačila krátká zmínka o kómatu/vězení/whatever) a o to více směšněji působí jeho neustálý pláč nad tím, jak mu Diesel a Johnson před lety zkazili život. Pravidelná dávka emocí stran rodiny je tradičně přítomna v množství větším než velkém, což s každým dalším dílem funguje méně a méně. Film má rovněž problém s dramaturgií (po úvodní akci s bombou jde tempo dost dolů a patřičnou rychlost děj znovu nabere až v úplném závěru s finální akcí, mezi tím je jen pár průměrných bitek a spousta dialogové vaty). Ještěže samotná akce tentokrát nepůsobí až tak moc odbytě a znuděně jako posledně, nicméně do kvalitativní úrovně nejlepších dílů série má stále ještě hodně daleko. 

Místy jsem se solidně bavil (dostaveníčko u Stathama, Cena provádí čistku v baráku, úvodní a finální akce, stanovující nový level absurdity:-)), místy jsem se značně nudil (nepřekvapivě všechny kecy o rodině, Cena na babysitting tripu, ale bohužel i většina scén, ve kterých si Momoa hraje na piráta z Karibiku) a místy jsem jen nechápavě kroutil hlavou (totálně wtf scéna s půjčováním peněz, bizarní pokec s mrtvolami, Gadot vykukující z ponorky, laciný cliffhanger na konci). To první byl dříve standard, to druhé výjimka a to třetí hypotetická možnost. Což už dva díly po sobě neplatí.

The Covenant 7/10

V krátkém sledu dorazila další ritchieovka a tentokrát je to naštěstí radostnější podívaná než v případě nedávného výletu mezi špióny. Výsledkem je totiž poctivá testosteronem a patosem nabitá záležitost, dávající po nepříliš výrazném předchozím počinu vzpomenout na starého dobrého Ritchieho v jeho obvyklé (tj. nadstandardní) formě. Na první pohled to vypadá jako takové ty typické adaptace biografických knih (bývalých) vojáků z jejich působení v bojových operacích v Iráku nebo Afghánistánu, ve kterých se to jen hemží podlými protivníky z řad domorodců a sympatickými frajery z řad příslušníků ozbrojených sil, odolávajícími ohromné přesile. A ono tomu tak i na druhý pohled vlastně je, což s sebou přináší jistá pozitiva a jistá negativa. 

S oblíbenými motivy podobných válečných žánrovek jako je chlapské přátelství, loajalita, nebo povinnost a čest (dluhy se mají splácet, víme:-)?) se tady pracuje dovedně. Akce je po většinu času hodně fajn (na několika místech potěší příhodně použitá ruční kamera), tempo je svižné a OST je přímo parádní. Ani po herecké stránce si není nač stěžovat. Gyllenhaal hraje výborně (podobné "hrdinné" typy mu sedí), ale možná ještě o něco lepší výkon podává Salim (i díky tomu, že má ve filmu mnohem zajímavější a vděčnější postavu). Z pohledu příběhu, respektive dramaturgie, je to už mírně horší.

Nejzábavnější částí filmu je jeho úvod, který se nese v duchu "obyčejný den v životě vojáka, toho času na misi v Afghánistánu", zakončený přepadem, po kterém se ústřední dvojice vydává na svou odyseu. Během cesty zpět na základnu uprostřed filmu se totiž vlastně nic až tak nebezpečného nebo alespoň zajímavého hlavním postavám nepřihodí, respektive předpokládal jsem, že si projdou násobně větším "očistcem", což trochu snižuje váhu celého tohohle podniku, ale natočeno je to atraktivně, takže dejme tomu. Doposud veskrze kladné dojmy bohužel narušuje zbytek filmu se zachraňováním tlumočníka, který je překvapivě odbytý dějově i realizačně, jako by daná část byla ve filmu čistě jen z povinnosti a Ritchie chtěl mít hlavně všechno co nejrychleji za sebou.

Nejen to, celá záchranná mise v závěru působí jako z úplně jiného (a bohužel mnohem horšího) filmu. Ritchie se sice dokáže udržet na uzdě až do konce a akce v jeho podání není zdaleka tak přepálená a téměř až na hraně parodie jako je tomu třeba v případě Baye, ale ten kontrast mezi veškerým předchozím dějem a závěrečnou čtvrt hodinou stran realistického přístupu je jasně rozpoznatelný. Z uvěřitelného survivalu se najednou přepne do regulérní hordy s nekonečnými zástupy protivníků, kteří padají jako kuželky a netrefí ani stodolu, ale srdnatě se ve vlnách dál a dál vrhají do náruče smrti, aby se následně vyrukovalo s tou nejtypičtější klišovitou záchranou na poslední chvíli jaká snad existuje (deus ex machina se tady jmenuje AC-130). Škoda rozpačitého finále, jinak by to byla pecka. 

Foundation (Sezóna 2)

Seriálová obdoba filmové Dune z toho po stránce kvality nakonec nebyla, ale hodně mě v první sezóně bavil Harris a hlavně Pace a minimálně kvůli nim se na novou sezónu určitě podívám. Plus doufám (možná naivně), že se show po "seznamovací" fázi s představením světa a rozestavěním figurek po šachovnici konečně pořádně rozjede. Velká výhoda asi je, že předlohu jsem nečetl, takže spravedlivý hněv, co v adaptaci změnili/vypustili/zprznili, z pohledu die hard fans v mém případě odpadá:-) a zůstává jen zvědavost, jak a kam se bude příběh dále vyvíjet. 

Killers Of The Flower Moon

Po tomhle luxusním teaseru už těch 200 minut nepůsobí zdaleka tak hrůzostrašně:-). Jak si Scorsese poradí s dramaturgií, což byl u podobně dlouhého Irishmana trochu problém, se teprve uvidí, ale jinak to vypadá, že je vše na svém místě.

Co záběr, to hotový obraz na stěnu, silná sestava DiCaprio, De Niro, Plemons a Fraser (na toho se hodně těším) určitě nezklame, téma je silné a stále aktuální a podobný typ historických látek mají akademici dost v oblibě, takže následná oscarová nadílka není úplně nepravděpodobná. Kromě toho od Departed uběhlo spousty let a už by bylo zase záhodno, aby si Marty došel pro režii nebo případně film:-).

Jinak velký kudos Apple za uvedení filmu do kin i v rámci overseas, kde to na rozdíl od US kvůli nominacím vlastně nepotřebuje (ano, koukám se na Tebe nejmenovaný streamovací fastfoode:-().

&

Aha, díky za info, tak beru zpět. Jak to bude s premiérou na ATV+ se už ví? Jde to ven paralelně, nebo má film nějakou kino exkluzivitu?

&

Teaser byl super, trailer je boží (to sladění obrazu se zvukem je pecka) a film samotný vypadá, že bude taky prvotřídní zážitek ze staré "this is cinema" školy. Čím dál tím více benevolentnější stopáže filmů jsou sice na pováženou, ale když jsou doprovázeny podobným mistrovským řemeslem, tak nezbývá než říct jen "ano, prosím":-). 

Loni jsem nadával, že je v kinech kvůli odsunům premiér pusto prázdno, ale při pohledu na letošní menu v podobě McQuarrieho, Nolana, Villeneuvea, Scorseseho, Scotta (kde je sakra už nějaký teaser na Napoleona, když jde do kin jen měsíc po Martym?) a Manna (doufám ve filmový návrat ve velkém stylu), je vše odpuštěno. Škoda jen, že si při rozdávání zlatých plešounů budou pánové konkurovat, pořádnou nadílku bych jim přál všem.

The Creator

No tak to je ale jiné kafe:-). Konečně po dlouhé době pořádné hardcore sci-fi, které není něčí sequel, prequel, reboot, restart, remake nebo spin-off a ještě k tomu vypadá takhle dobře a zjeví se odnikud (alespoň já jsem o filmu doteď nevěděl).

Takhle výrazně potěšil naposledy snad Whannell s Upgradem a to už je nějaký ten pátek zpátky. Edwards má na kontě jasně nejlepší SW od Disneyho a byl už nejvyšší čas, aby se zase s něčím předvedl. A minimálně u traileru se mu to povedlo na jedničku. Kdyby se z toho nakonec vyklubala podobně silná podívaná, jakou byl Blomkampův District 9, tak bych se vůbec nezlobil. Datum premiéry každopádně zakroužkováno a dvakrát podtrženo:-). 

&

Ten prodloužený trailer v IMAXu před M:I byl sice o malinko údernější, ale pořád to působí strašně super a moc doufám, že trailery neklamou tělem a film bude když už ne hit, tak rozhodně skvělá žánrovka (eRko by tomu slušelo víc, ale co se dá dělat). Už kvůli Edwardsovi, který si nějaký spotlight zaslouží:-).

V dnešní době narazit v kinech na standalone hardcore sci-fi bez nějaké populární předlohy v zádech a bez star power v řadách castingu je pomalu zázrak a ještě k tomu když vypadá takhle dobře (nevím proč, ale cítím z toho takový - pozitivní - CP2077 vibe, jen ty neony chybí:-)), takže pokud to nedopadne vysloveně špatně, kino je za mě povinnost.

&

No, bylo by to pěkné, ale tohle bude spíše osamělá vlaštovka. Masovka z toho nebude, protože to má omezenou cílovku (téma, žádné hvězdy v hlavních rolích) a rozpočet sice není velký, ale zase ne ani úplně malý (typu Upgrade), aby to případně na tržbách až tak "nebolelo". V dnešní době, kdy hoří jako papír i zajeté značky, bude mít Edwards asi co dělat, aby skončil v černých číslech. Mohl by mu pomoct ten slot na přelomu září a října, kdy toho moc v kinech nebude, možná i ten rating a případně word of mouth. Snad to klapne:-).

P.S. Vtipné by bylo, kdyby tenhle "flick" odnikud nakonec dal na prdel letošní M:I v tom, jak má ve filmu vypadat a chovat se AI:-).  

Evil Dead Rise 5/10

Raimi a Tapert se očividně stále nepoučili. Totéž co průměrný remake, mínus les, plus barák. Cronin udělal přesně to, co před ním Alvarez a nepřekvapivě to dopadlo úplně stejně … průměrně. Nic jsem od toho po trailerech, ve kterých jsem Evil Dead nepoznával ani vzdáleně, nečekal a nic jsem od toho ve výsledku (asi po zásluze:-)) nedostal. Co se naopak dostavilo je zklamání, kam to tahle značka dopracovala, když geniální seriálový Ash vs Evil Dead je ze dne na den zrušen ve prospěch podobně generické záležitosti, která toho se sérii Evil Dead má společného pramálo.

Nápaditost/hravost se tady nevede, přiznaná brakovitost se nekoná, stylovost není na skladě, hutná atmosféra pokulhává, napětí/strach má časté výpadky, černý humor/nadsázka/parodie (nepochopitelně) zcela absentuje, sympatické postavy v nedohlednu (Sutherland jsem starostlivou a milující matku v úvodu filmu nevěřil ani na vteřinu), jen jeden starý rozpadající se barák (který není ve filmu vytěžen zdaleka tolik, jak by člověk očekával - jak z pohledu různorodosti prostředí, tak situací, ve kterých se postavy ocitají) a hromady obyčejné a místy i poměrně nudné brutality, která byla k vidění už nesčetněkrát jinde a tady vypadá totožně. Pokud všechno kromě přepáleného násilí a litrů krve putuje z filmu do koše, zbyde jen sterilní gore fest, což se přesně stalo (tak jako minule s remakem). 

Děj se dost dlouho točí v kruhu, k tomu nějaké příběhové podivnosti (takže všemocný démon nemá problém přeskakovat z jednoho těla do druhého a nakládat s ním jako s hadrovou panenkou, ovšem jedny uzamčené a zabarikádované dveře pro něj představují neřešitelnou překážku:-)?, proč mají děti zase plot armor, když si tady hrajeme na hardcore podívanou?), vedlejší dějová linka s nedobrovolným mateřským údělem Sullivan vyšumí úplně do ztracena, postavy jsou všechny do jedné nezajímavé a nudné (o nějaké sympatičnosti, natož charismatu levelu Campbella, nemůže být bohužel ani řeč) a přál jsem jim od prvních okamžiků filmu nějakou krutou a bolestivou smrt.  

Nějaké dobré nápady se tady najdou (úvodní nálet dronu, záběr skrze kukátko dveří, svazek klíčů ve dveřích výtahu), novinky, byť diskutabilní, také nechybí (přenesení děje z venkova do města má body za snahu o změnu konceptu, ale Raimiho trilogie se pyšní parádní paranoidní atmosférou i proto, že se děj odehrává uprostřed onoho zlověstného lesa, téma rodiny by možná zafungovalo, pokud by divákovi na osudu postav alespoň trochu záleželo), stejně tak vykrádačky odjinud (výtah zatopený krví, final boss v podobě slepence těl), audiovizuál je vcelku fajn (skromný rozpočet je sice na filmu stran počtu lokací a postav poznat, ale nejde o nic zásadního), pár krvavě brutálních scén je opravdu výživných, stopáž se rozumně zastavila na hodině a půl, ale tím to končí. Zbytek bohužel nenadchnul, nepřekvapil a nepobavil.

Nemít to nálepku Evil Dead, tak je to jen další hororové béčko, nahrazující atmosféru a styl krvavostí a brutalitou, v řadě. A ono to vlastně je jen další hororové béčko v řadě, protože ze série Evil Dead si to půjčuje jen ty nejznámější atributy (Necronomicon, trademarkové kamerové jízdy, nahrávky recitování zaklínadel z knihy) a navíc povětšinou nepříliš objevným způsobem. Jsem rád, že jsem to viděl (a nemám tak pocit, že jsem o něco důležitého přišel), nejsem rád, jak to dopadlo (soustředění se pouze na gore fest je u téhle značky prostě krok vedle) a tak jako v případě předělávky nemám potřebu to někdy v budoucnu vidět znovu (na rozdíl od Raimiho geniální trilogie a skvělého seriálu).

Sisu 6/10

Ve scénách, ve kterých se řeší likvidace nacistických parchantů na všechny možné i nemožné způsoby, rozverně nekompromisní a velice zábavné (už Indy prokázal, že není nic lepšího než sledovat, jak dostávají nacisti na prdel, dvojice Dead Snow to doložila i pro jejich zombie verze a tady se to znovu potvrdilo:-)). Ve scénách, ve kterých se řeší cokoliv jiného, než likvidace nacistických parchantů na všechny možné i nemožné způsoby, poměrně rozvleklé a velice nudné. Takových scén sice není ve filmu mnoho, ale nějaké se přece jen najdou (úvodní hledání zlata, veškeré rozhovory nacistů mezi sebou, nebo veškerá interakce skupiny ženských zajatkyň s nacisty, případně hlavním hrdinou) a tenhle sympatický showreel kaskadérů, trikařů a maskérů, roztažený na celovečerní stopáž, zbytečně táhnou k zemi.   

Bohužel v některých ohledech se film drží trochu zkrátka, přestože by nemusel (nacisti mají v průběhu děje tuny příležitostí, jak hlavního hrdinu konečně a definitivně poslat pod zem, kterých samozřejmě nevyužijí, respektive hlavní hrdina přežije naprosto vše, protože jinak by film skončil po půl hodině) a lpění na žánrových klišé (pes a zástupkyně něžného pohlaví nesmí zemřít, ať se děje, co se děje) taktéž není vždy k užitku. Málomluvnost/nemluvnost hlavního hrdiny je sice na první pohled stylová, na druhou stranu to z něj dělá totálně jednorozměrnou figurku a to ještě v mnohem větší míře, než je tomu u ostatních, podobně prázdných, postav. Škoda, že se nevytáhlo pár es z rukávu po stránce pravidel nazi exploitation podžánru, nějaké ty vězeňské nebo koncentrační tábory a likvidace/mučení nebohých civilistů a/nebo zajatců (jakožto další motivace pro hlavního hrdinu se o to brutálněji pomstít) by se sem určitě hodili. 

V součtu na plnohodnotné Inglourious Basterds ve verzi one man army malinko nedotažené, ale jako nízkorozpočtová braková jednohubka pro fanoušky podobných žánrových laskomin (navíc z evropské produkce, což se musí ocenit) docela výživné a chutné. V případném sequelu (nebo ještě lépe prequelu z období Zimní války) by bylo záhodno důkladněji zapracovat na postavách a obecně na scénáři, případně nemít v něm nic jiného než likvidaci nacistických parchantů na všechny možné i nemožné způsoby, navýšit budget a může z toho být přímo delikatesa.

Renfield 5/10

Na papíře to vypadalo nadějně. Oblíbená předloha zpracovaná z nového úhlu pohledu, kombinace komediálního a hororového (skoro až splatterového) pojetí, příhodný eRkový rating a navrch toho všeho mistr geniálních/šílených/pokleslých výstupů osobně a navíc v roli, která je pro něj jako stvořená. Na poli traileru to už bylo sice o něco horší (prostě další laciné béčko s přehrávajícím Cagem), ale stále ještě nebylo vše ztraceno. Přece jen film dostal na starost vcelku zručný McKay, jehož minulá žánrová jednohubka The Tomorrow War taktéž neoplývala nějakou originalitou nebo sofistikovaností (právě naopak) a přesto se mi trefila do vkusu. Výsledek mě ovšem vrátil zpět do reality, protože film je prostě další laciné béčko s přehrávajícím Cagem a nic víc.  

Nezmar Cage je ve filmu nepřekvapivě opět ve své tradiční trademarkové "Cage rage" poloze:-), ovšem na rozdíl od jiných mistrových kusů se jeho specifický tvůrčí přístup pro roli legendárního záporáka hodí přímo ideálně a Cage se svým typicky afektovaným projevem si tak krade celý film pro sebe. Houltovi nelze upřít snahu a nadšení, bohužel je tvůrci filmu donucen se v průběhu děje pravidelně přepínat mezi sympatickým loserem a nekompromisním badassem, což zvládá s proměnlivou úspěšností. Tak jako v případě Cage pro něj ovšem platí, že pokud jeho postava v určitých částech filmu příliš nefunguje, nepadá vina na jeho hlavu. Awkwafina tady kupodivu není tak marná jako téměř všude jinde, kde se dosud objevila a svůj obvyklý level nevtipnosti/otravnosti se jí po většinu času daří držet poměrně na uzdě.

Zbytek filmu bohužel zaostává hned na několika úrovních najednou. Počínaje nesourodým žánrovým mixem komediálního hororu (nějaké napětí je přítomno opravdu jen decentně, strach pro jistotu vůbec) a gangsterky (dějová linka s mafiány a jejich spojenectvím s místním fanouškem krčních tepen působí dost podivně), přes nevýraznou až odbytou akci (nechybí ji sice vydatná dávka krvavě brutálního gore na hraně grotesky, ale to je tak všechno) a sterilní až bezzubý (ehm:-)) humor (poměr zásahů/minutí terče není úplně příznivý, přičemž scény s terapeutickým sezením jsou stran vtipných situací totálně promarněnou příležitostí) a nevěrohodným platonicko-partnerským vztahem ústřední dvojice (moc nepomáhá, že Hoult a Awkwafina mají mezi sebou mizivou chemii) konče.  

Zaujme tak jen pár jednotlivostí (stylové "kancelářské" závěrečné titulky, černobílý retro prolog vzdávající hold hororovým klasikám studia, překvapivá kompletní likvidace členů terapeutické skupiny (škoda, že v závěru filmu tvůrci zbaběle hodí ručník do ringu) a vysloveně potěší asi jen skromná stopáž:-)), což je poněkud tristní bilance. Celkově nejde o tak obskurní představení jako některé předchozí mistrovy počiny z nedávné doby, ale jelikož není laťka posazena nijak zvlášť vysoko, není v tomhle případě moc důvodů k oslavám. Žádné polehčující okolnosti pro McKaye se tak tentokrát nekonají. Cage zkrátka na kvalitní projekty nemá dlouhodobě štěstí a tady se to opět jen potvrdilo.

Ocean's Eleven

Njn, na přelomu milénia byl Soderbergh hodně cool a podle trojkomba Traffic, Erin Brockovich a právě Ocean's Eleven, které přišlo krátce po sobě (jak to sakra stíhal?), to vypadalo, že se v Hollywoodu zrodil nový golden boy. Aby následující trojkombo Solaris, Full Frontal a (bohužel) Ocean's Twelve tohle nadšení zase pěkně zchladilo:-). Nicméně Ocean's Eleven je stále totálně feel-good záležitost a celkově velká pecka, za což můžou především dvě věci.

Soderbergh nebyl zdaleka první, komu se podařilo do svého filmu ukecat tak početnou skvadru soudobých hereckých hvězd (historické a válečné velkofilmy v 60s a 70s na tom byli podobně, ne-li možná ještě o něco lépe, o originálu pochopitelně ani nemluvě), ale pohotově využil "mezeru na trhu", jelikož těžil z toho, že se tenhle přístup (co jméno v titulcích, to velká herecká hvězda) ve filmech postupem času přestal objevovat (z pochopitelných důvodů) a v době uvedení filmu tak působil takový casting jako něco mimořádného.

Což taky bylo, protože podobnou bilanci počtu současných hereckých hvězd na metr čtvereční se podařilo zopakovat snad až o další dekádu později (jednička Avengers a následně další marvelovky, částečně Expendables). V tomhle ohledu je fakt skvělé, že Soderbergh šel ve stopách původního filmu a casting neodbyl velkou hvězdou v hlavní roli a zbytek neřešil stylem "ten obličej odněkud znám, ale na jméno si nevzpomenu".

Jen úctyhodný casting by ovšem ke kvalitnímu výsledku nevedl. Soderbergh měl naštěstí šťastnou ruku i v případě chytře vystavěného a skvěle šlapajícího scénáře, který si celou dobu vede diváka pěkně za ručičku. Jak moc potřeba je pohlídat si kvalitu nejen stran slavných jmen v titulcích, ale především na poli scénáře, se o něco později naplno ukázalo v mizerné dvojce a průměrné trojce, protože obě pokračování dokázaly těžit už jen z toho castingu.

Meg 2: The Trench

Jednička byla jen taková zábavná blbina, dvojka podle traileru vypadá jako něco od Asylum s áčkovým rozpočtem a áčkovými herci s náběhem na budoucí guilty pleasure:-). Všechno over the top, cheesy hlášky a na závěr krvavé dostaveníčko s plážovými výletníky, které jako by vypadlo z Ajovy předělávky Piraně. 

Jak to bude fungovat v samotném filmu těžko říct, přece jen hlavní roli tady bude hrát klasický syndrom sequelů (větší, brutálnější, nesmyslnější, hloupější) a bude záležet na Wheatleym, zda to dokáže sehrát tak, aby to bylo sice blbé, ale zábavné, minimálně trailer mi ale tohle surfování po hraně docela prodal.   

Seven

Fincherův (tady je to dost natěsno s těžkým kalibrem v podobě Fight Clubu, ale největší překvapení až šok ve spojitosti se značkou "Fincher" se dostavilo u sedmičky smrtelných hříchů, partička rváčů tak musí ustoupit) a Walkerův (Sleepy Hollow a 8MM jsou rovněž silná želízka v ohni, ale nejsilnější dojem přece jen zanechal právě tady) opus magnum. Nemálo režisérů by po debutové zkušenosti, jakou nedobrovolně zažil Fincher, asi pověsilo kariéru u celovečerního filmu na hřebík a vrátilo se k natáčení videoklipů, Fincher to naštěstí neudělal a ohromné satisfakce se mu zaslouženě dostalo hned u příštího filmu, který mu nakopl kariéru takovým způsobem, že z toho těží (spolu s diváky) dodnes.

Dobové výtky odvál čas (použití ručních svítilen na místě činu a pasivita hlavních postav při vyšetřování případu za ty roky už nepůsobí jako nedostatky, ale součást "kouzla") a zůstalo hutné depresivní krimi a především stavební kámen žánru, který se postupem let dočkal nespočtu více nebo méně přiznaných vykrádaček (stačí, aby se někde řešila série brutálních vražd a byl při tom déšť a/nebo svítilny a automaticky následuje nálepka "wannabe-seven":-)), jednoznačně patřící do základního filmového vzdělání všech, kteří to s kinematografií myslí alespoň trochu vážně.

A současně jeden z filmů s "šokující" pointou, který by byl výtečný i bez ní (ale samozřejmě její přítomnost pozvedá divácký zážitek ještě výš a dává příběhu geniálně mrazivou tečku) a jeden z filmů, který pokračování jednak vůbec nepotřebuje a jednak v tomhle případě ani nedává moc smysl, protože "kouzlo" filmu by bylo dost těžké, ne-li nemožné, zopakovat (jak ukázali všichni jeho následovníci). I když to jsem si donedávna myslel i o pokračování Gladiátora:-). Tak snad bude mít studio i nadále dost rozumu, aby se stran téhle žánrové klasiky nepouštělo do žádných větších akcí.  

The Pope's Exorcist 6/10

Jak nebo čím inovovat rigidní (ehm:-)) hororový podžánr, věnující se náboženské víře a vymítání démonů? Pokud to někdo ví, tak Avery to bohužel není:-). Tenhle námezdní řemeslník se po roce opět hlásí o slovo a opět vstupuje na území, které před ním důkladně prozkoumali již mnozí jiní. Jen superhrdiny a superpadouchy vyměnil za vymítače a démony a jednu velkou hereckou hvězdu v pokročilém věku za druhou. Ale tentokrát to kupodivu není až taková mizérie jako v případě Samaritana, jak jsem se po neúmyslně vtipném traileru původně obával, na čemž má největší zásluhu Crowe v hlavní roli. Nicméně až taková sláva taky ne, na čemž má největší "zásluhu" nepřekvapivě právě Avery.

Na jednu stranu film obsahuje fajn nápady typu detektivní linka o odhalování temného tajemství v minulosti místního kláštera, mnohočetná posednutí, nebo soustředění pozornosti na osobu vymítače a nikoliv na démonem posedlou oběť. Na stranu druhou je přeplněn tuny klišé všech podobných vymítačských historek, které byly k vidění už nesčetněkrát v přesně tom samém provedení. Správně, všechny typické radovánky typu lezení po stropě, nepřirozené otáčení hlavou, vzkazy vyryté do těla, opakované pokecy s démonem, po kterých všechny zúčastněné čeká zasloužená pauza:-), vyvrcholení v podobě posednutí samotného vymítače, atd. jsou tady samozřejmě přítomny a nesmí chybět i nějaké ty nelogičnosti navrch (proč posedlý syn skoro celý děj jen leží v posteli, když je k ní uvázán až na úplném konci filmu, proč démon neposedne rovnou vymítače, jakmile se dotyčný objeví na scéně a dál se zdržuje se synem, atd.).

Na jednu stranu některým scénám nechybí gradace (prostřihy mezi několika souběžně probíhajícími ději - průzkum podzemí vs napadení matky s dcerou vs papežovo pátrání v archivních dokumentech) a hlavní postava s poměrně legračním přízvukem nejde pro vtipnou hlášku daleko, čímž přidává filmu na zábavnosti. Na stranu druhou kamera a střih v kombinaci s hudbou nepředvádí nic extra a tak není divu, že skutečně strašidelných scén je ve filmu naprosté minimum, napětí se dostavuje jen na pár místech a zamýšlená hutná atmosféra má až příliš časté výpadky. Ani přepálené finále, aneb digibordel znovu zasahuje, výsledný dojem moc nevylepšuje. Co jej naopak vylepšuje znatelně je tak sympatický Crowe, bez jehož přispění by film skončil jen jako další zapomenutí hodný zástupce žánru v řadě. V případném pokračování, které se významně naznačuje, by to už ale nemuselo stačit, bude-li opakovat stejné chyby.

Operation Fortune: Ruse De Guerre 6/10

Ritchie si zkusil natočit odlehčenou variaci na filmovou sérii Mission: Impossible a vznikla z toho týmová špiónská žánrovka, která je dostatečně napínavá, akční, vtipná a stylová, aby po většinu času diváka bavila. Zásadní je ovšem zmíněné slůvko "dostatečně", které lze aplikovat v podstatě na všechny aspekty filmu, protože se sice nedá říct, že by Ritchie skončil někde na půli cesty (nedopustil se žádných zásadních chyb a film obsahuje vše, co by měl), ovšem do cíle přece jen nějaký ten kus ještě chybí (nepředvedl nic navíc, co by jej odlišovalo od početné konkurence).    

Akce není tak precizní, jak by mohla být (a nebýt sekvence s předávkou zboží, není ji ve filmu ani nijak zvlášť moc), dialogy nejsou tak chytlavé, jak by mohly být (obzvláště v rámci trojice Statham/Hartnett/Plaza šlo přitlačit na pilu o mnoho více), humor není tak břitký, jak by mohl být (s ohledem na Hartnettovu postavu se přímo nabízelo zaplnit příběh nejrůznějšími narážkami na filmový průmysl), děj a konkrétní situace, ve kterých se postavy ocitají, nejsou tak sofistikované, jak by mohly být (film se striktně drží klasické narativní struktury všech podobných žánrovek, aniž by na diváka čekalo jakékoliv překvapení), tempo není tak strhující, jak by mohlo být (plynový pedál se razantně sešlápne až v cílové rovince, tj. v poslední půlhodině filmu) a tak by se dalo pokračovat.

Práce s postavami by také zasloužila větší péči. Někteří členové Stathamova týmu nejsou divákovi prakticky nijak představeni a prostě se náhle zjeví v ději (případně z něj pro změnu stejně náhle zmizí), dlouho není jasné, kdo je vlastně hlavním padouchem filmu (obchodník se zbraněmi, prodávající, nakupující, konkurenční kontraktor, někdo jiný) a o něco lépe vykreslit vzájemný vztah mezi Stathamem a Plaza by také nebylo na škodu (až do konce filmu jsem nerozklíčoval, zda jde o ex-partnery, potenciální partnery, pouze kolegy, nebo všechno dohromady). Příběhová linka se zapojením slavné hollywoodské hvězdy do probíhající mise je pak vysloveně promarněnou příležitostí. Z uvedené situace se dalo vytěžit obrovské množství akčně-humorných momentů, což se zde do značné míry nestalo.

Bohužel určité rezervy na poli scénáře nejsou vyváženy ani po stránce režie a celkové prezentace. V případě Wrath of Man se film příliš nepodobal Ritchieho předchozí tvorbě, plné zběsilých střihů a kamerových úhlů, doprovázených vtipnými mezititulky v obraze a přesto zvolený "konzervativní" přístup fungoval. Tady to platí taktéž, tj. žádné audiovizuální hrátky se nekonají, ale funguje to o poznání hůře (a nepříliš nápaditý scénář tomu moc nepomáhá). Starý dobrý Ritchie se sice v průběhu děje párkrát přihlásí o slovo (určitým scénám nechybí atmosféra), ale takové světlé okamžiky nemají dlouhého trvání a film po nich opětovně upadá do roviny ”solidní řemeslo a to je vše”.     

Ritchiemu podává záchranné lano především herecké obsazení. Sestava Statham, Plaza, Hartnett a Grant (škoda, že Elwes nedostal více prostoru) odvádí poctivou práci a nemálo scén patřičným způsobem vyzní jen díky jejich přispění (a navzdory scénáři). Oceňuji, že se někdo obtěžoval s vysvětlením podstaty zdejšího MacGuffina a nezůstalo tak jen u obligátní berličky v podobě "tajemného kufříku s tajemným obsahem", aneb scenáristické neschopnosti vymyslet cokoliv kreativnějšího. Po vynikajícím Wrath of Man a stylovém traileru se ovšem nelze ubránit jistému zklamání. Doufám, že se v budoucnu ukáže, že tohle byla v případě Ritchieho jen taková chvilková slabost a nikoliv nastupující trend.

Dune: Part Two

Wow, doufal jsem, že to bude nálož a zatím to vypadá, že to bude nálož:-). A to si ty nejlepší momenty z filmu pravděpodobně ještě šetří pro další trailery. Uteklo to jako písek voda a další audiovizuální nirvána je za rohem:-). Trailer je pecka, ale i kdyby nebyl, tak se vůbec nic neděje. Villeneuve je jistota a věřím, že druhý díl bude stejně (ne-li ještě více) boží jako první díl, takže no stress a kino je tak jako tak povinnost, nehledě na kvality jakéhokoliv traileru.  

Jestli bude druhý díl absolutní pecka a já věřím, že jo, tak jsem zvědavý, zda akademie využije "druhou šanci" jako u Jacksona s LOTRem a Villeneuve si dojde pro režii/film. A vlastně i ten Zimmer má znovu šanci, i když tam to bude asi složitější s ohledem na to, že za první díl už sošku dostal. 

&

Špičková trailerová práce k jedné velké filmové delikatese, která dost možná překoná jedničku a ta je sama o sobě absolutní top class. Chalamet a Zendaya byli castingová trefa do černého už minule a tady budou mít šanci to znovu potvrdit, k tomu parádní nové posily do castingu, grandiózní měřítko, příběhový klimax a bezchybná audiovizuální stránka, jištěná Zimmerem v pozadí. Co víc si přát? 

Villeneuve už prvním dílem nechal Lynche hodně daleko za sebou a druhý díl jej podle všeho definitivně zadupe do země. Snad se bude dařit i v pokladnách a WB odklepne Villeneuveovi alespoň Dune Messiah, když už ne celou ságu:-). Skončit tuhle značku po jedné knize/dvou filmech by byla sakra škoda, když právě kvůli takovým filmům se staví kina a mělo by se na ně do nich chodit.  

Gran Turismo

Jestli úkol zněl natočit jen celovečerní reklamu na sedmé GT a projekt GT Academy, protože prodeje potřebují nakopnout, tak asi dobrý, ale jinak těžký cringe od začátku do konce. Vypadá to úplně stejně jako ty sice vyleštěné, ale ultra laciné a dost nudné filmečky, které se v každém díle přehrávaly jako kolovrátek, dokud to hráč nevypnul někde v nastavení:-).

Už na papíře to působilo dost podivně a nefilmově a trailer to jen potvrzuje. Jindy bych doufal, že to možná podrží režisér, ovšem Blomkamp je ukázkový one hit wonder, který od (špičkového) debutu jen tápe a tady si navíc jen vydělává na důchod. Snad to neskončí jako totální blamáž (zatím je slušně nakročeno). Už kvůli sympaťákům Bloomovi a Harbourovi.    

65 4/10

Snaživý Driver versus krvelační dinosauři versus nezastavitelný asteroid versus mizerný scénář versus neschopná režie. Souboj hned na několika frontách současně, který v podstatě nejde vyhrát, respektive ať už vyhraje kdokoliv/cokoliv, divák v každém případě prohraje. Mohlo to být zajímavé psychologické sci-fi zcela bez potvor a vesmírného šutru o vztahu (cizího) rodiče a (cizího) potomka. Mohlo to být skvělé dobrodružné sci-fi o přežití na nehostinné planetě plné mimozemských tvorů (třeba ve stylu ztroskotání Lukea na Dagobahu). Mohlo to být slušné katastrofické sci-fi o srážce asteroidu s planetou a záchraně z ní (taková emmerichovina bez Emmericha). Je to bohužel všechno dohromady a podle toho to také dopadlo. Prakticky nic z toho nefunguje a když už náhodou ano, tak jen napůl.

Ani by tak nevadilo, že k osudné srážce, která zapříčinila vyhynutí dinosaurů, s velkou pravděpodobností došlo o celý milión let dříve (a pokud má název filmu odkazovat právě k této události, tak je špatně), někteří dinosauři vypadají dost podivně a na nějakého opeřeného zástupce si může divák nechat zajít chuť, všechny postavy ve filmu jsou svým vzhledem i chováním lidé, přestože lidský druh jako takový ještě neexistuje (a s ohledem na časové zasazení děje ještě dlouho existovat nebude) a Driver jako mimozemšťan k určení vzdálenosti používá "kilometry". 

Co už ovšem vadí je předvídatelný scénář (ve filmu se nestane vůbec nic, co by už dříve nebylo k vidění jinde a povětšinou i lépe), absence jakékoliv atmosféry (napětí, strach, nebo nějaké drama, nic z toho se tady nekoná), bídné tempo (navzdory střízlivé stopáži se děj dost vleče), plno napůl směšných a napůl tragických scén (ždímání emocí skrze vedlejší dějovou linku s nemocnou dcerou vůbec nefunguje), proměnlivá kvalita triků (prostředí a loď jsou vcelku ok, digi potvory jsou naopak nic moc), nevýrazné postavy (Driver se sice snaží, seč mu jeho síly stačí, ale scénář a režie mu vytrvale hází klacky pod nohy, jeho dětská společnice pak má za úkol jen tvářit se nechápavě nebo vystrašeně) a některá zvláštní tvůrčí rozhodnutí (proč je ve filmu kromě obligátního rexe a něco-jako-raptora tak málo dinosaurů a k čemu je vlastně dobré, že si obě postavy vzájemně skoro nerozumí, asi netuší ani samotní tvůrci).

Fakt, že film vítězoslavně odhalí svůj název až po čtvrt hodině děje po zlověstném záběru na jakousi dinosauří stopu, ačkoliv přítomnost dinosaurů v ději prozradily trailery a promo materiály (o názvu filmu ani nemluvě), je při vší mizérii okolo už jen k trpkému pousmání. Už trailery naznačovaly, že film asi žádná hitparáda nebude, takže očekávání z mé strany byla nastavena na úplné minimum, ale doufal jsem, že to třeba trochu pozvedne Driver, který dokáže uhrát skoro cokoliv, protože by se přece neupsal nějakému vyloženému braku, zvlášť když za projektem stojí produkující Raimi a nakonec to třeba dopadne jako průměrná monster sci-fi spotřebka na víkend. Bohužel se ukázalo, že sice dokáže, ale upsal a nedopadlo. Nevypadá to až tak lacině, jak jsem se původně obával a to je stran kladů asi vše.