Přísloví o vstupování podruhé do stejné řeky tady nemá moc smysl uvádět, protože Cameron to dělá opakovaně a pokaždé s úspěchem, tj. v jeho případě jde v podstatě o pravidlo a nikoliv výjimku. Překvapení se tudíž nekoná (kdy se u něj v negativním slova smyslu, vyjma debutu, vůbec konalo:-)?) a to nekonečné čekání na pokračování předlouhých 13 let stálo za to, protože Cameron zase a znova po technologické (počkat, vlastně po jakékoliv:-)) stránce věci ukazuje veškeré konkurenci - jak dosavadní, tak lze očekávat i blízké budoucí - záda a diváka si s velkým přehledem po celý čas filmu vodí přesně tak, jak v té které části příběhu právě potřebuje. Další revoluce v oboru, jako se tomu stalo u jedničky a některých předchozích filmů, tentokrát sice není na pořadu dne, ale dvojky (ať už navazující na vlastní, nebo na cizí jedničky) Cameron umí na poli scénářů i režie jako málokdo a zde to v precizně evolučním stylu opět dokazuje. Je to škoda? Rozhodně ano. Je to potřeba? Vlastně moc ne. Je to zklamání? Ani náhodou.
Předně jde o přímé pokračování, takže se nelze příliš divit tomu, že Cameron nevynalézá znovu kolo a spousty motivů, témat a příběhových prvků se v průběhu děje recykluje z originálu. Vtipné na tom třeba je, že Lang zde podstupuje podobnou indoktrinační cestu jako Worthington v původním filmu a do jisté míry tak Quaritch přebírá roli divákova průvodce fikčním světem, tak jako tomu bylo s JakeSullymu v jedničce. Antikoloniální a eko agitka samozřejmě nechybí ani tentokrát, jen kritiku kácení a/nebo pálení pralesů vystřídala kritika lovu, respektive vybíjení, mořských savců, přičemž na obecnější úrovni poukazování na kapitalistické vykořisťování původních obyvatel a drancování přírodních zdrojů je v této frančíze zakotveno v samotných základech, tudíž je přítomno i ve dvojce. Výtky na přílišnou podobnost vyprávění s jinými klasickými díly podžánru "cizinec, nebo rovnou nepřítel, se ocitne mezi domorodci, postupně se začleňuje do jejich kultury a nakonec se stává jedním z nich" v případě pokračování vcelku logicky padají, děj si ve dvojce jde svou vlastní cestou a možná pro leckoho trochu překvapivou, protože příběh tady má mnohem komornější měřítko než v jedničce, přestože celkovým provedením si film zachovává patřičnou epiku.
Příběh tak není rozmáchlým navazováním na původní dějovou linku ve stylu větší, rychlejší (tedy kromě HFR:-)), hlasitější, početnější, bombastičtější, atd., ale v podstatě jen taková drobná (tříhodinová:-)) epizodka, která fikční svět frančízy nijak zásadně neposune vpřed směrem k očekávané celoplanetární celoměsíční konfrontaci všech obyvatel z řad Na'vi s RDA a definitivní porážce/vyhnání kolonizátorů z Pandory, což bude jistě středobodem následujících pokračování.
Stran rozestavění šachových figurek v podobě postav a událostí se ve dvojce začíná prakticky nanovo a tak jako v jedničce šlo především o worldbuilding a story setup pro celou ságu (jelikož Cameron už v době přípravných prací na jedničce počítal s tím, že budou následovat další díly), tak to kupodivu platí do značné míry i pro dvojku. Příběhovým prvkům, okolo kterých by se v jiných filmech točil úplně celý děj (výstavba a existence Bridgehead City, změna strategie RDA a nový dlouhodobý cíl přeměnit Pandoru terraformací v plnohodnotného nástupce Země jako domovské planety lidstva, rybářský průmysl, propojení Weaver s Eywou a její schopnosti, atd.), je tady věnováno doslova pár okamžiků a jsou zmíněny jen tak mimochodem, ovšem již nyní je jasné, že v nadcházejících pokračováních značně nabydou na významu. Podobné střípky rozprostřené v ději napomáhají nejen komplexitě a hloubce daného světa, ve kterém se hlavní postavy nacházejí, ale taktéž divákovu pocitu, že za pomyslnou oponou filmu, který právě sleduje, je ukryt skutečně funkční fikční svět (přestože pochopitelně není).
Samotná příběhová linka je paradoxně ještě jednodušší a přímočařejší než minule a jak Cameron předem avizoval, ústředním bodem celého filmu je téma rodiny. To ovšem neznamená, že by Cameron stran děje nezvládl dodat svůj obvyklý (nad)standard. Většina přítomných postav se dočká ukázkového charakterového oblouku, seznamování hlavních postav (a tím i diváka) s novým, dosud neznámým, vodním prostředím funguje na výbornou (stejně jako minule v pralese), nově představené postavy (jak v rámci rodiny, tak vodní komunity a lidských kolonizátorů) jsou většinou alespoň něčím zajímavé, když už ne výborné a žádná z nich neslouží jen jako zbytečná stafáž, charaktery postav představují sice nadále archetypy, ale dostávají zde o něco větší hloubku (včetně některých záporáků) a události v závěru dvojky rozehrávají pro jednotlivé postavy i celý fikční svět docela slibnou partii do budoucna.
Přestože je primárně důraz kladen na rodinu a vztahy mezi jejími jednotlivými členy (strasti a radosti mateřství a především otcovství included:-)), Cameron současně zvládá rozehrát několik dalších, neméně zajímavých, vedlejších linek (aby ne, s ohledem na masivní stopáž filmu:-)), ať už jde o přistěhovalectví/uprchlictví, hledání vlastní identity, generační rozdíly, ostrakizaci v rámci komunity z důvodu tělesné odlišnosti, nebo balancování mezi ochranou svých blízkých a potřebou postavit se vůči zlu na odpor a v rámci příběhu se dokonce nebojí ani zábavně odkazovat na klasické umění typu Shakespeareovské scény Langa s vlastní lebkou v ruce, nebo po vzoru Michelangela lyrický záběr na synchronizované plavání Na'vi a zástupce mořské fauny, vzájemně spojených letmým dotykem ruky a ploutve.
I na povinné blockbusterové atrakce samozřejmě v průběhu děje dojde. Nechybějí působivé momenty (přílet lodí RDA k Pandoře a vylodění jednotek na povrchu, Langovo ohledání "místa činu" svého skonu v jedničce), nechybějí dojemné momenty (většina scén s Weaver, navazování přátelství s vyhnancem z řad mořských savců, skon potomka a jeho pohřeb), nechybějí strhující momenty (útok na zásobovací konvoj, "rande" po letech Worthingtona, Saldany a Langa, honička s mořským predátorem, celé akční finále a závěrečná mano a mano konfrontace Worthingtona s Langem), nechybějí vtipné momenty (zvýšená tepovka v nevhodnou chvíli, Worthingtonův zrychlený výcvik jízdy/plavby, slovní přestřelky Langa s Championem) a pochopitelně nechybějí ani eye candy momenty (nad rámec toho, že money shot je v podstatě celý film od začátku do konce:-)).
Cameron je věrný osvědčené tříaktové dějové struktuře, přičemž v prostřední části, která je regulérním NatGeo dokumentem o podmořské mimozemské fauně a flóře a současně vztahovkou jak v rámci rodiny, tak nové komunity, ve které se hlavní postavy ocitly, se děj prakticky zastaví a divák dlouhé minuty sleduje "jen" scény o tom, jak to chodí u domorodců žijících nikoliv hluboko v pralese, ale blízko vody a pod hladinou. V každém jiném filmu by většina publika volala po urychleném nástupu čehokoliv dramatického a nejlépe akčního ve snaze zahnat nastupující nudu, zatímco tady si divák užívá každou další úchvatnou scénu s pocitem dojetí a/nebo úžasu a současně s vědomím, že dramatické a samozřejmě akční pasáže budou následovat, ale nyní je ještě čas se pěkně kochat všemožnými zástupci zdejšího ekosystému:-).
Technofetišista/environmentalista Cameron ale ani tentokrát nezapomněl na hračičky v publiku a divák se opět dočká jak spousty nové techniky, zařízení a vybavení, které jednak vypadá skvěle a jednak působí, že kdyby něco z toho, na základě blueprintů návrhářského týmu (snad je Cameron dříve nebo později publikuje:-)), někdo skutečně postavil, bez problémů by to fungovalo přesně tak, jako se to prezentuje ve filmu, tak opět spousty nových druhů zvířat a rostlin, pro které platí totéž co pro techniku a to vše v souvislosti s dějištěm příběhu především z námořní/podmořské oblasti.
Jak je u perfekcionisty Camerona zvykem v průběhu celé jeho kariéry, technická preciznost a celková řemeslná "vyleštěnost" v každém myslitelném a možná i nemyslitelném:-) ohledu vyloženě sálá z každého záběru a sekvence. Celková audiovizuální kvalita filmu, způsob práce s 3D efektem tak, aby sloužil příběhu pro větší diváckou imerzi a nikoliv jen pro efekt (prvoplánové scény s libovolnými předměty "vyskakujícími" z plátna se zde prakticky nekonají) a kvalitativní úroveň všudypřítomných triků je i ve dvojce daleko před všemi svými soupeři na poli vysokorozpočtových blockbusterů, což vlastně ani není moc k údivu vzhledem k faktu, že už letošní re-release jedničky názorně ukázal, že konkurence nebyla schopna po řemeslné stránce doteď dorovnat 13 let starý (byť pro obnovenou premiéru vylepšený) originál, tak jak by se jí to asi tak mohlo podařit s aktuálním pokračováním:-)?
Natáčení pod skutečnou vodou s dlouhými minutami, během kterých museli herci zadržet dech, v kombinaci s technikou performance capture znovu nese své ovoce a digitální modré postavičky na plátně i na podruhé doslova ožívají, přičemž lze zase pro jednou hovořit o regulérním hereckém výkonu, při kterém dokáže divák zaznamenat každou, byť nepatrnou, emoci ve tváři dané postavy a vytušit tak její momentální emocionální a myšlenkové rozpoložení. Z pohledu technické realizace je interakce lidských a digitálních postav v digitálním prostředí opět naprosto dokonalá. Po herecké stránce staří známí z minula, tj. Worthington, Saldana, Weaver a Lang (který si svým parádním záporákem i na podruhé tak trochu krade celý film pro sebe), předvádí i v pokračování výborné výkony a totéž lze soudit o nově příchozích v čele s Winslet, Curtisem nebo třeba Championem (něco mi říká, že jeho postava bude v dalších dílech hodně podstatná).
Nicméně pár drobných nedostatků se ve filmu přece jen najde. Je třeba lehce s podivem, že celá myšlenka, na které stála motivace RDA kolonizovat Pandoru a totiž vzácný prvek, Cameronem vtipně pojmenovaný jako Unobtanium, je tady kompletně uklizena z cesty a nahrazena úplně jiným, ovšem stejně neuvěřitelně výnosným MacGuffinem, který se ale nikdo už ani neobtěžoval konkrétně pojmenovat. Také je trochu škoda, že oproti minulému filmu není v řadách lidských kolonizátorů žádná morálně alespoň trochu nejednoznačná postava (natož z pohledu vykonaných skutků) a totéž se týká i domorodců, což sice platilo i pro jedničku, ale jistá nečernobílost nejen lidských postav by dvojce určitě prospěla.
Další výtka směřuje na obvyklou scénáristickou berličku související s mnohočlennou rodinou, což je prvek, který se dost často ve storytellingu využívá pro to, aby některý z jejích členů tragicky/násilně zahynul (a vytvořil tak motivaci pro zbylé postavy porazit padouchy, případně uzavřít spojenectví, nebo se pomstít), aniž by ovšem silné téma rodiny ztratilo na významu, protože zbývá mnoho dalších postav, které danou rodinu nadále tvoří. Postavy v trilogii The Godfather nebo v sérii Game of Thrones by mohly vyprávět:-). Takže jsem hned zpočátku filmu očekával, že někdo z potomků se závěrečných titulků rozhodně nedožije a jeho existence ve vyprávění bude "obětována" pro vyšší příběhové dobro. A k mému zklamání jsem se také dočkal.
Horner se bohužel produkce filmu již nedožil a tak musel zaskočit náhradník Franglen. Ten se, asi naštěstí, nepouští do žádných větších akcí, protože vyjma značného citování známých Hornerových hudebních motivů z jedničky je zbytek jeho OST obyčejná výplň, téměř na úrovni nějakého temp tracku, na kterou divák zapomene po skončení závěrečných titulků. Kdoví jak by to dopadlo, kdyby ze strany Camerona padlo rozhodnutí, že hudba ve dvojce bude stát čistě na práci Franglena a Hornerovy motivy by se ve filmu vůbec neobjevily. Naštěstí se to nestalo a Horner tak mnohé zachraňuje.
Na konto velkorysé stopáže je potřeba podotknout, že zvláště prostřední "dokumentární" část, ve které znatelně zvolní tempo, by zajisté šlo významně zkrátit, aniž by logika a návaznost příběhu nějak výrazněji utrpěly, ale tak jako u všech podobných epických látek nejde jen o striktní vyprávění faktů kdo, co, jak a proč, ale taktéž o navození patřičné atmosféry, divákovu emoční angažovanost a v případě této frančízy i předání určitého poselství publiku, což uvedené scény plní skvěle. Ale pravda, o něco úspornější stopáž by tempu filmu možná prospěla. Jsem v tomto ohledu zvědav, zda s vydáním dvojky na domácí video nosiče přichystá Cameron, tak jako u mnoha svých předchozích filmů a jedničku v tomto nevyjímaje, prodlouženou/režisérskou verzi, protože si nedovedu moc představit, kam dál by případně ještě chtěl zajít:-).
Celkově jde ale o naprosto špičkový zážitek, který je svou kvalitou nepodobný ničemu, co se v kinech objevilo … už ani nevím za jak dlouho. Zkrátka v Hollywoodu jsou v posledních několika dekádách top class tvůrci, šikovní řemeslníci, průměrní rutinéři, notoričtí packalové … a pak jeden, údajně tvrdohlavý, inovativní vizionář z Kanady, který jednoduše hraje úplně jinou ligu jiný sport. Nezbývá, než se těšit na již natočenou trojku a vyhlížet natáčení čtyřky s pětkou a do té doby si klást otázku, jak je to vlastně možné, že se historie stále opakuje a Železný Jim to zase a znova dokázal:-).
P.S. Viděno v IMAXu a tudíž ve 3D se standardní snímkovou frekvencí, dopad variabilního HFR na divácký zážitek tak prozatím nemohu posoudit.
P.P.S. Respekt a díky všem těm několika málo neohroženým odvážlivcům, kteří dočetli výše uvedený elaborát až sem:-).
.jpg)
